Před založením Nového Města pražského se zde nacházela zelená lučina, která se nazývala Na Trávníčku. Někde v těchto místech se také nacházela kaplička zasvěcená Panně Marii. Roku 1359 dostal Karel IV. povolení k uvedení řádu Servitů do Prahy a vybral pro jejich působení právě zelenou oblast Na Trávníčku. Následujícího roku 1360 se začalo s výstavbou kláštera s kostelíkem.
Servité tady v klidu fungovali až do husitských válek. Bohužel právě odsud odstřelovala husitská vojska Vyšehrad při jeho dobývání. Před tím však vypudili mnichy z kláštera, v okolí rozmístili metací praky, do kostela umístili dělo. Tím velmi poškodili celkovou statiku kostela.
Servité se do kláštera však vrátili a provedli nejnutnější opravy. Nicméně klášter a kostel pouze přežíval a to až do josefínských reforem, kdy byl úplně zrušen. V klášteře se vystřídaly kasárna, vojenský výchovný ústav a následně byl přestavěn na byty. Odsvěcený kostel byl rozkraden a pustl. V roce 1850 se do kláštera měl přestěhovat ústav choromyslných, tedy blázinec, ale klášter byl v tak špatném stavu, že byl stržen a na jeho místě byla vystavěna nová novogotická budova od architekta Bernarda Gruebera. Dnes se v ní nachází stará budova revmatologického ústavu. Architekt se následně pustil i do opravy zpustlého kostela, který se rekonstukce dočkal v letech 1858-1863. Grueber ponechal exteriér čistě gotický ze 14. století a zachoval gotickou kostelní věž.
Kostel fungoval nejprve jako ústavní, později jako veřejný a to až do 80. let 20. století. Později byl ještě znovu opraven a vysvěcen jako pravoslavný kostel Zvěstování přesvaté Bohorodice.
Proč se říká kostelu Na Slupi? Jaký památka nám zůstala na kostele z bitvy o Vyšehrad? To vše a mnoho dalšího se dozvíte na procházce Couráme se magickým Novým městem. Snad se brzy na této procházce potkáme.