Astronomická věž v areálu Klementina je dnes vyhlídkovou věží a neslouží k původnímu účelu – astronomickým pozorováním.
Věž byla postavena v roce 1722 v rámci rozšíření Klementina. Autorství nebylo potvrzeno, ale spekuluje se o Františkovi Maxmiliánovi Kaňkovi nebo dokonce o Kyliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Úpravy věže následně prováděl Dientzenhoferův zeť Anselmo Lurago. Původně sloužila ke stejnému účelu jako dnes, byla pouze vyhlídkovou věží. Změna nastala s příchodem Josepha Steplinga, jezuitského kněze, fyzika, matematika a astronoma, který zde zahájil astronomická pozorování. V letech 1751-1752 zde zřídil astronomickou observatoř, která zde fungovala až do roku 1938, kdy se pozorování přesunula do Ondřejova a na Petřín.
Věž je vysoká 68 metrů, ochoz je ve výšce 52 metrů, na který vede 172 schodů. Na vrcholu byla umístěna socha Atlanta nesoucího nebeskou sféru z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Ve věži je umístěna také Merediánová síň. Zde se od roku 1842-1928 pomocí slunečního paprsku určovalo poledne. Z ochozu věže se pak dávalo mávnutím praporu polední znamení. V letech 1891-1926 po mávnutí následoval ještě výstřel z děla z bašty Máří Magdalény, s malou přestávkou v období 1. světové války. Poslední výstřel padl 15. února 1926.
Meteorologická pozování jsou zde systematicky zaznamenávána od roku 1775, což z nich činí nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě. Dnes už se pozorování na věži nekonají, zařízení bylo přeneseno na jiné místo v rámci areálu.
Zajděte se někdy podívat na krásnou vyhlídku z netradičního místa. V rámci prohlídky se podíváte nejen do Merediánové síně, ale také nahlédnete do nejkrásnějšího knihovního sálu u nás – barokní knihovny.