Autor: Sabina Przeczková

Kdo se účastníte mých „courání“ nebo se zajímáte o historii, určitě na Vás ze všech stran padají informace o různých svatých. Už jste přemýšleli, kde vlastně spočinuly jejich ostatky? Několik z nich odpočívá v areálu Pražského hradu. Dnes začneme s katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Sv. Václav – patron země české

Narodil se pravděpodobně okolo roku 908 knížeti Vratislavovi a kněžně Drahomíře na některém z hradišť ve Středních Čechách, které spadaly pod přemyslovskou doménu. Lidová pověst je klade do Stochova na Kladensku. Jméno obce totiž značí „sto chův“, které se měly o malého chlapce starat. V sedmi letech postoupil obřad postřižin, který se odehrál v kostele Panny Marie na Pražském hradě. Vzdělání v Budči si prý vyžádal samotný Václav, ale spíš to bylo z důvodu existence potřebného zázemí na hradišti pro mladého knížete. A také zde byl kněz, který byl schopen zabezpečit jeho vzdělávání. Václav se učil citovat a zpívat žalmy. Znalost čtení a psaní na nejvyšší úrovni bylo k dispozici pouze na školách církevních, ale to Václav nepodstoupil. Nicméně v době, kdy vládci neuměli číst a psát, bylo i toto vzdělání mimořádné. V roce 921 se po smrti svého otce stává knížetem, ale z důvodu neplnoletosti za něj vládne kněžna Drahomíra. Vlády se Václav ujímá někdy v letech 924-925. Spousta legend tvrdí, že konal milosrdné skutky a snažili se jej zpodobnit jako mnicha. To v době jeho vlády je velmi nepravděpodobné, protože takový vládce by se na trůně dlouho neudržel. Antropologický výzkum na lebce Václava odhalil zhojené zranění, což podporuje spíše obraz knížete válečníka. Dějiny konstatují, že byl ženat, ale manželství zůstalo bezdětné. S jakousi ženštinou prý zplodil syna Zbraslava.

Historikové zmiňují dva konflikty, kterých se Václav zúčastnil. První z nich byl střet s kouřimským vévodou. Střetnutí skončilo smírem a Václav nechal kouřimského vévodu dále spravovat tuto oblast. Podle legendy se nad hlavou knížete objevil kříž, který vévodu kouřimského odradil od útoku a knížeti se vzdal. Druhý spor vyvolal Jindřich I. Saský, který se rozhodl napadnout slovanské kmeny včetně kmene Čechů. A Václav musel začít jednat. Podnikal strategické kroky k oddálení vpádu, např. stavbu třetího pražského kostela zasvětil sv. Vítu, jehož kult byl velmi oblíben v Sasku. Jindřich tedy napadl slovanské kmeny, ale v Čechách mu bránilo spojení země se západním křesťanským světem. Přesto musel začít Václav platit dobrovolně roční poplatek do Saska.

Historikové nemají jasno, zda to byla Václavova politika či jiné důvody, které vedly k zavraždění vládnoucího knížete. Na pozvání svého bratra Boleslava přijel na svátek sv. Kosmy a Damiána na hrad Boleslav. Po mši zůstal Václav přes noc, protože se zde uskutečnila slavnostní hostina. O spiknutí se Václav dozvěděl, ale přesto Boleslav neopustil. Druhý den ráno se odebral Václav do kostela. Cestou potkal Boleslava, který snad vyvolal spor a na Václava zaúčtočil. Ten útok bezproblému odrazil a Boleslava srazil na zem. V tom okamžiku přiběhli členové družiny, kteří Václava zranili a potom jej jeden z družiníků Boleslava probodl. Z legend víme, že se to stalo v pondělí 28. září. Historikové doplnili rok 935.

Tělesné ostatky pohřbila nejprve na hradě Boleslav jeho matka Drahomíra. Kdy došlo k převozu ostatků do Prahy nemáme žádné zprávy. Svatořečení pravděpodobně proběhlo později za vlády Boleslava II. v souvislosti se založením pražského biskupství. Je možné, že Václava kanonizoval první pražský biskup Dětmar. Od 10. století je sv. Václav uctíván nejen doma, ale i v cizině. Postupně byl sv. Václav proměněn ve věčného panovníka sídlícího na nebesích, který svou moc propůjčoval právě vládnoucím panovníkovi, kterému byl ochráncem. Tento kult se rozšířil zejména za vlády Karla IV. V současnosti je sv. Václav hlavním patronem země české.

S couráním se do prozatím do Chrámu sv. Víta nedostanete, ale můžete se mnou například prozkoumat pozůstatky kostela Panny Marie, kde měl sv. Václav postřižiny. A to na jedné ze dvou procházek po areálu Pražského hradu – podvečerní Couráme se po tajemném Pražském hradě a dětská Couráme se po Pražském hradě pro děti a rodiče.