Kostel sv. Martina ve zdi

Severni vstup do kostela se sv. Martinem

Kostel sv. Martina, dnes evangelický kostel, byl postaven mezi lety 1178 a 1187 v osadě Újezd, která se následně přejmenovala na Újezd sv. Martina. Když se ve 13. století stavělo staroměstské opevnění, byl Újezd, jako jedna z několika dalších osad rozdělena hradbou. Část, včetně kostela, zůstala v rámci Starého města a zbytek osady zůstal za hradbou. Část osady byla odstraněna, aby se mohl vykopat hradební příkop.

Roku 1784 byl kostel, po osobní návštěvě císaře Josefa II., zrušen a přebudován na byty a nebytové prostory. Na konci 19. století jeho stav byl tak tristní, že jej asanační komise chtěla nechat zbourat. Proti tomu se zvedla vlna nevole a roku 1904 kupuje kostel Pražská obec a Kamil Hilbert mohl začít s rekonstrukcí.

Svou dnešní podobu má kostel z pozdně gotické přestavby v 15. století.

Jaké má kostel slavné prvenství? Která významná rodina byla pohřbena na místním hřbitově? Proč se říká, že je kostel „ve zdi“? To se dozvíte na připravovaném Courání po staroměstském opevnění – II. část.

Couráme se po Pražském hradě – pro rodiče s dětmi

Kdy? 23. března 2019 od 16 hodin

Pražský hrad – Brána gigantů

Projdeme si hradní areál, povíme si něco o historii, proložíme to příběhy a pověstmi a nachystány jsou i otázky za odměnu nejen pro děti…

Kde se zastavíme?

  • u pozůstatků kostela Panny Marie
  • u Matyášovy brány
  • u Chrámu sv. Víta
  • u Starého královského paláce
  • u Baziliky sv. Jiří
  • ve Zlaté uličce

Sraz je u restaurace Lví dvůr naproti zastávky tramvaje Pražský hrad.

Vstupné na místě: 100 Kč dospělý/dítě

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny.

Přihlášky na email: couramese@gmail.com nebo SMS/WhatsUp na čísle 737 210 678, případně přes messenger (FB).

Upozornění: Courání se koná při minimálním počtu 10 lidí.

Couráme se po pasážích

Kdy? 23. února 2019 od 16 hodin

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?

  • jak vzniklo slovo pasáž
  • která z pasáží je nejstarší a proč se jí říkalo Malý bazar
  • kde stál hotel Modrá hvězda
  • kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
  • kde sídlila firma Inwald, která dodávala sklo na pasáže
  • proč není v Lucerně kluziště
  • kam se chodilo do cukrárny
  • jak souvisí pasáže s reklamou
  • jak hodnotil palác Adria slavný architekt Le Corbusier

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Vstupné na místě: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.

Přihlášky na email: couramese@gmail.com, SMS/WhatsUP na číslo 737 210 678 nebo přes messenger (FB).

Upozornění: Courání se koná při minimálním počtu 10 účastníků.

Couráme se po Novém světě

Kdy? 6. dubna 2019 od 14 hodin

Jediná roubenka v centru Prahy

O čem si budeme při courání povídat?

  • o temné historii Černínského paláce
  • o smutném příběhu loretánských zvonků
  • o jediné roubence v centru Prahy
  • o vraždě, která se dostala do seriálu Hříšní lidé města pražského
  • o jedné z prvních dopravních nehod městské dopravy

Sraz na Loretánském náměstí u sochy Edvarda Beneše (tramvaj na Pohořelec a pak pěšky Loretánskou ulicí k Ministerstvu zahraničí).

Vstupenky na místě: dospělí 100 Kč/děti 50 Kč

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Přihlášky na email: couramese@gmail.com nebo SMS/WhatsUp na čísle 737 210 678, případně přes messenger (FB).

Upozornění: Courání se koná při minimálním počtu 10 lidí.

Couráme se po staroměstském opevnění – I. část

Kdy? 17. února 2019 od 14 hodin

Jediné pozůstatky staroměstského opevnění, které reálně na courání uvidíme.

Projdeme si část od Anežského kláštera přes Revoluční ulici, náměstí Republiky a ulici Na Příkopech a první část zakončíme na Můstku.

Co se na courání dozvíte?

  • o vzniku Starého Města
  • kudy vedlo staroměstské opevnění a jak vypadalo
  • kde stály brány a fortny
  • po čem se jmenuje ulice Na Příkopech a kde všude byly ulice Na Příkopech
  • kde stál Králův dvůr
  • proč není Prašná brána přímým pozůstatkem opevnění
  • kde se nacházelo město ve městě
  • o jediném přístupném pozůstatku staroměstského opevnění

Sraz je u brány do zahrady Anežského kláštera z ulice Klášterská.

Vstupné na místě: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Přihlášky na email: couramese@gmail.com nebo SMS/WhatsUp na čísle 737 210 678, případně přes messenger (FB).

Upozornění: Courání se koná při minimálním počtu 10 lidí.

Rothmayerova vila

Rothmayerova vila ve Střešovicích – pohled ze zahrady

Vila architekta Otto Rothmayera, žáka Josipa Plečnika a jeho nejbližší spolupracovník při přestavbě Pražského hradu. Dům je inspirovaný vilou Stadion, kterou navrhl Plečnik v Lublani. Spojnicí je centrální schodiště ve věži. Půdorys jednotlivých pater je velmi jednoduchý. Naproti schodiště je přesíňka s toaletou a koupelnou a napravo i nalevo je vstup do jednoduchého pokoje. V přízemí je tedy v jednom pokoji kuchyň a v druhém pokoj paní Rothmayerové a v druhém patře je pak pokoj Oty Rothmayera a jejich syna Jana. V posledním patře je malá zimní zahrada na půdorysu předsíně a je zde výstup na velkou střešní terasu. Společenská místnost byla nejprve v pokoji syna a posléze se přesunula do sníženého přízemí, kde byla původně dílna. Dům je velmi jednoduše zařízen a většinu vybavení si vyrobil Otto Rothmayer sám, protože byl vyučený truhlář. V domě se taktéž v každém pokoji topilo uhlím a dům neměl garáž, protože Rothmayerovi neměli auto. Vila zůstala v rukou rodiny bez přerušení až do roku 2007, kdy byla vila odprodána městu Praze.

K vile náleží nádherná zahrada, jejíž vzhled dnes pochází z padesátých let 20. století, kdy ji fotil rodinný přítel Josef Sudek. Vznikla série fotografií zátiší v zahradě.

Pokud máte zájem o návštěvu vily, napište mi na email: couramese@gmail.com

Maximální počet lidí ve skupině je 7. Vstupné je 180 Kč, snížené 120 Kč. Na „lítačku“ je sleva 10%.

Pasáž Lucerna

Hlavní hala pasáže obložená mramorem

Pasáž Lucerna je jednou z prvních moderních pasáží v Praze, kterou postavil v letech 1906-1919 významný pražský stavitel Vácslav Havel, dědeček našeho bývalého prezidenta. Lucernu stavěl Havel jako svůj odkaz. Stavěla se na tři etapy podle toho, jak se stavitel dostával k pozemkům. První část byla do Vodičkovy ulice a poslední část do ulice Štěpánské. Jako poslední byl otevřen velký sál v roce 1920. Při návštěvě pak můžete hledat, kde se všude objevuje motiv Lucerny.

Jak vznikl název Lucerna? Co je na stavbě Lucerny unikátní? A proč není v Lucerně kluziště? Toto a mnoho dalšího se dozvíte na našem courání po pasážích. Připojte se k nám už v sobotu 19. ledna od 16 hodin.

Couráme se po pasážích

Prašná brána

Výhled na pražské panorama z Prašné brány

Už jste si někdy vyběhli na ochoz Prašné brány? Já tady byla naposledy ještě jako pionýr, kterého poslali za odměnu na výlet do Prahy. No a když teď připravuji courání po staroměstském opevnění, návštěva věže byla příjemná povinnost. Počasí vyšlo skvěle a vyhlídka byla nádherná. Ten pohled na pražské panorama se neomrzí. Cestou nahoru musíte absolvovat 186 schodů a dostanete se do výšky 44 metrů. Kromě toho musíte občas bojovat s neomalenými turisty, kteří se derou nahoru i dolů na úzkém točitém schodišti. Ale i přes tyto chvilkové nepříjemnosti Vás pohled z věže příjemně překvapí.

Prašná brána je jeden z mála nepřímých pozůstatků středověkého staroměstského opevnění. Proč nepřímý? Původní věž, zvaná Horská nebo Odraná, byla stržena a Nová věž (jak se původně jmenovala) byla postavena o kus vedle, přímo v příkopu opevnění jako samostatná stavba. Měšťané chtěli, aby vedle nového královského sídla zvané Králův dvůr, byla věž, která bude reprezentovat město. Základní kámen položil v roce 1475 sám král Vladislav Jagellonský. Stavbu začal stavět mistr Václav, který byl záhy vystřídán Matějem Rejskem z Prostějova. Stavba však byla relativně brzy zastavena, protože král se přestěhoval zpět na Pražský hrad a stavba ztratila pro měšťany význam. Byla provizorně zastřešena a od poloviny 18. století sloužila jako sklad prachu. Odtud název Prašná brána. Dnešní vzhled je od architekta Josefa Mockera z 19. století.

Další podrobnosti o Prašné bráně, Králově dvoře a staroměstském opevnění se dozvíte na courání po staroměstském opevnění, které pro Vás připravuji na únor…

A kdo by si chtěl vyběhnout na věž, nemusí mít strach z předraženého vstupného. Věž spravuje Muzeum hlavního města Prahy a plné vstupné je 100 Kč. A opět platí 10% sleva na „lítačku“.

Točité schodiště věže

Uměleckoprůmyslové muzeum

Kdo ještě nenavštívil úžasné výstavy Hana Podolská a Krásná jizba má ještě šanci. Uměleckoprůmyslové muzeum obě výstavy prodloužilo.

Krásná jizba končí 3.3.2019

Hana Podolská končí 19.5.2019

A pro zajímavost:
Hana Podolská měla první Modelový dům Hana Podolská v paláci Lucerna ve čtvrtém patře (1915-1930). 
Druhé sídlo Modelového domu dámských toilet Hanna Podolská bylo v Jungmannově ulici číslo 34 v paláci pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtá od roku 1931 do 1945, pak fungoval pod jménem Eva.

Oba paláce jsou součástí trasy našeho Courání po pasážích. Tak přijďte…