Keltové v Národní muzeu

Hlava kelta z Mšeckých Žehrovic

Kdy jindy než v zimě je nejlepší čas navštívit muzeum? A co tak stihnout zajímavou výstavu o keltech v nové budově Národního muzea? Je nejvyšší čas, protože výstava bude končit 24. února 2019.

Kromě vzácného originálu hlavy kelta z Mšeckých Žehrovic, který je pro mě něco jako Věstonická venuše, je zde spousta nálezů z doby, kdy keltové obývali naše území. Je zde vystavena keramika, zbraně a šperky. Byla jsem překvapena, že se zachovaly nádherné skleněné náramky. Jejich výroba je zde názorně ukázána na videu. Názorných videí je zde více. Pro milovníky mincí je zde „trezor“ – místnost, kde jsou ukázány zlaté keltské mince z nálezů po celé zemi. Mimochodem se jim říká duhovky. Pro milovníky turistiky jsou zde popsané jednotlivé významné oppida, které pak v rámci svých výletů můžete navštívit – například Závist – nejstarší české oppidum a Hradiště u Stradonic.

Pro děti jsou tady repliky keltských obydlí, kde si děti můžou vyzkoušet různé činnosti a pohrát si.

Zajímá Vás keltské období? Už jste výstavu viděli nebo plánujete její návštěvu? Už jste navštívili některé z keltských oppid? Napište mi do komentářů. Třeba někdy dáme Courání po oppidu Závist…

Pitoreskní Nový svět

Proč je ulička Nový svět tak úžasná? Třeba i kvůli takovým pozůstatkům.

Oblast okolo uličky Nový svět je pozůstatkem Nové osady na předměstí Hradčan. V roce 1360 byla osada připojena k Hradčanům. Čtvrt byla poničena nejen husitskými válkami, velkým požárem Malé strany a Hradčan v roce 1541, ale také při četných průchodech vojsk při dobývání Pražského hradu. Za vlády Rudolfa II. byla celá ulička postavena tak, jak ji známe dnes. Domky byly nalepeny na zeď zahrady Kapucínského kláštera, kteří si první klášter na našem území postavili právě na Loretánském náměstí směrem k Jelenímu příkopu.

Nejprve tady byly domky pro lidi, kteří sloužili na Pražském hradě a později byly domky obývány chudinou. Ulička zůstala zanedbaná i ve 20. století. Například plynové osvětlení tady svítilo ještě v roce 1985. Stahovali se zde umělci – výtvarníci, režiséři a další bohémové. Místo pro ně mělo „génia loci“ neboli „ducha místa“.

A jestli těmto místům „génius loci“ zůstal, můžete posoudit i vy, kteří jste se přihlásili na courání v neděli 27.1.2019 (ještě jsou dvě místa volné) nebo se můžete přihlásit na další courání 6.4.2019.

Kostel sv. Martina ve zdi

Severni vstup do kostela se sv. Martinem

Kostel sv. Martina, dnes evangelický kostel, byl postaven mezi lety 1178 a 1187 v osadě Újezd, která se následně přejmenovala na Újezd sv. Martina. Když se ve 13. století stavělo staroměstské opevnění, byl Újezd, jako jedna z několika dalších osad rozdělena hradbou. Část, včetně kostela, zůstala v rámci Starého města a zbytek osady zůstal za hradbou. Část osady byla odstraněna, aby se mohl vykopat hradební příkop.

Roku 1784 byl kostel, po osobní návštěvě císaře Josefa II., zrušen a přebudován na byty a nebytové prostory. Na konci 19. století jeho stav byl tak tristní, že jej asanační komise chtěla nechat zbourat. Proti tomu se zvedla vlna nevole a roku 1904 kupuje kostel Pražská obec a Kamil Hilbert mohl začít s rekonstrukcí.

Svou dnešní podobu má kostel z pozdně gotické přestavby v 15. století.

Jaké má kostel slavné prvenství? Která významná rodina byla pohřbena na místním hřbitově? Proč se říká, že je kostel „ve zdi“? To se dozvíte na připravovaném Courání po staroměstském opevnění – II. část.

Couráme se po Pražském hradě – pro rodiče s dětmi

Kdy? 23. března 2019 od 16 hodin

Pražský hrad – Brána gigantů

Projdeme si hradní areál, povíme si něco o historii, proložíme to příběhy a pověstmi a nachystány jsou i otázky za odměnu nejen pro děti…

Kde se zastavíme?

  • u pozůstatků kostela Panny Marie
  • u Matyášovy brány
  • u Chrámu sv. Víta
  • u Starého královského paláce
  • u Baziliky sv. Jiří
  • ve Zlaté uličce

Sraz je u restaurace Lví dvůr naproti zastávky tramvaje Pražský hrad.

Vstupné na místě: 100 Kč dospělý/dítě

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny.

Přihlášky na email: couramese@gmail.com nebo SMS/WhatsUp na čísle 737 210 678, případně přes messenger (FB).

Upozornění: Courání se koná při minimálním počtu 10 lidí.

Couráme se po pasážích

Kdy? 23. února 2019 od 16 hodin

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?

  • jak vzniklo slovo pasáž
  • která z pasáží je nejstarší a proč se jí říkalo Malý bazar
  • kde stál hotel Modrá hvězda
  • kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
  • kde sídlila firma Inwald, která dodávala sklo na pasáže
  • proč není v Lucerně kluziště
  • kam se chodilo do cukrárny
  • jak souvisí pasáže s reklamou
  • jak hodnotil palác Adria slavný architekt Le Corbusier

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Vstupné na místě: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.

Přihlášky na email: couramese@gmail.com, SMS/WhatsUP na číslo 737 210 678 nebo přes messenger (FB).

Upozornění: Courání se koná při minimálním počtu 10 účastníků.

Couráme se po Novém světě

Kdy? 6. dubna 2019 od 14 hodin

Jediná roubenka v centru Prahy

O čem si budeme při courání povídat?

  • o temné historii Černínského paláce
  • o smutném příběhu loretánských zvonků
  • o jediné roubence v centru Prahy
  • o vraždě, která se dostala do seriálu Hříšní lidé města pražského
  • o jedné z prvních dopravních nehod městské dopravy

Sraz na Loretánském náměstí u sochy Edvarda Beneše (tramvaj na Pohořelec a pak pěšky Loretánskou ulicí k Ministerstvu zahraničí).

Vstupenky na místě: dospělí 100 Kč/děti 50 Kč

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Přihlášky na email: couramese@gmail.com nebo SMS/WhatsUp na čísle 737 210 678, případně přes messenger (FB).

Upozornění: Courání se koná při minimálním počtu 10 lidí.

Couráme se po staroměstském opevnění – I. část

Kdy? 17. února 2019 od 14 hodin

Jediné pozůstatky staroměstského opevnění, které reálně na courání uvidíme.

Projdeme si část od Anežského kláštera přes Revoluční ulici, náměstí Republiky a ulici Na Příkopech a první část zakončíme na Můstku.

Co se na courání dozvíte?

  • o vzniku Starého Města
  • kudy vedlo staroměstské opevnění a jak vypadalo
  • kde stály brány a fortny
  • po čem se jmenuje ulice Na Příkopech a kde všude byly ulice Na Příkopech
  • kde stál Králův dvůr
  • proč není Prašná brána přímým pozůstatkem opevnění
  • kde se nacházelo město ve městě
  • o jediném přístupném pozůstatku staroměstského opevnění

Sraz je u brány do zahrady Anežského kláštera z ulice Klášterská.

Vstupné na místě: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Přihlášky na email: couramese@gmail.com nebo SMS/WhatsUp na čísle 737 210 678, případně přes messenger (FB).

Upozornění: Courání se koná při minimálním počtu 10 lidí.

Rothmayerova vila

Rothmayerova vila ve Střešovicích – pohled ze zahrady

Vila architekta Otto Rothmayera, žáka Josipa Plečnika a jeho nejbližší spolupracovník při přestavbě Pražského hradu. Dům je inspirovaný vilou Stadion, kterou navrhl Plečnik v Lublani. Spojnicí je centrální schodiště ve věži. Půdorys jednotlivých pater je velmi jednoduchý. Naproti schodiště je přesíňka s toaletou a koupelnou a napravo i nalevo je vstup do jednoduchého pokoje. V přízemí je tedy v jednom pokoji kuchyň a v druhém pokoj paní Rothmayerové a v druhém patře je pak pokoj Oty Rothmayera a jejich syna Jana. V posledním patře je malá zimní zahrada na půdorysu předsíně a je zde výstup na velkou střešní terasu. Společenská místnost byla nejprve v pokoji syna a posléze se přesunula do sníženého přízemí, kde byla původně dílna. Dům je velmi jednoduše zařízen a většinu vybavení si vyrobil Otto Rothmayer sám, protože byl vyučený truhlář. V domě se taktéž v každém pokoji topilo uhlím a dům neměl garáž, protože Rothmayerovi neměli auto. Vila zůstala v rukou rodiny bez přerušení až do roku 2007, kdy byla vila odprodána městu Praze.

K vile náleží nádherná zahrada, jejíž vzhled dnes pochází z padesátých let 20. století, kdy ji fotil rodinný přítel Josef Sudek. Vznikla série fotografií zátiší v zahradě.

Pokud máte zájem o návštěvu vily, napište mi na email: couramese@gmail.com

Maximální počet lidí ve skupině je 7. Vstupné je 180 Kč, snížené 120 Kč. Na „lítačku“ je sleva 10%.

Pasáž Lucerna

Hlavní hala pasáže obložená mramorem

Pasáž Lucerna je jednou z prvních moderních pasáží v Praze, kterou postavil v letech 1906-1919 významný pražský stavitel Vácslav Havel, dědeček našeho bývalého prezidenta. Lucernu stavěl Havel jako svůj odkaz. Stavěla se na tři etapy podle toho, jak se stavitel dostával k pozemkům. První část byla do Vodičkovy ulice a poslední část do ulice Štěpánské. Jako poslední byl otevřen velký sál v roce 1920. Při návštěvě pak můžete hledat, kde se všude objevuje motiv Lucerny.

Jak vznikl název Lucerna? Co je na stavbě Lucerny unikátní? A proč není v Lucerně kluziště? Toto a mnoho dalšího se dozvíte na našem courání po pasážích. Připojte se k nám už v sobotu 19. ledna od 16 hodin.

Couráme se po pasážích