Sabina Przeczková – 27. stránka – Couráme se (© 2019

Prašná brána

Výhled na pražské panorama z Prašné brány

Už jste si někdy vyběhli na ochoz Prašné brány? Já tady byla naposledy ještě jako pionýr, kterého poslali za odměnu na výlet do Prahy. No a když teď připravuji courání po staroměstském opevnění, návštěva věže byla příjemná povinnost. Počasí vyšlo skvěle a vyhlídka byla nádherná. Ten pohled na pražské panorama se neomrzí. Cestou nahoru musíte absolvovat 186 schodů a dostanete se do výšky 44 metrů. Kromě toho musíte občas bojovat s neomalenými turisty, kteří se derou nahoru i dolů na úzkém točitém schodišti. Ale i přes tyto chvilkové nepříjemnosti Vás pohled z věže příjemně překvapí.

Prašná brána je jeden z mála nepřímých pozůstatků středověkého staroměstského opevnění. Proč nepřímý? Původní věž, zvaná Horská nebo Odraná, byla stržena a Nová věž (jak se původně jmenovala) byla postavena o kus vedle, přímo v příkopu opevnění jako samostatná stavba. Měšťané chtěli, aby vedle nového královského sídla zvané Králův dvůr, byla věž, která bude reprezentovat město. Základní kámen položil v roce 1475 sám král Vladislav Jagellonský. Stavbu začal stavět mistr Václav, který byl záhy vystřídán Matějem Rejskem z Prostějova. Stavba však byla relativně brzy zastavena, protože král se přestěhoval zpět na Pražský hrad a stavba ztratila pro měšťany význam. Byla provizorně zastřešena a od poloviny 18. století sloužila jako sklad prachu. Odtud název Prašná brána. Dnešní vzhled je od architekta Josefa Mockera z 19. století.

Další podrobnosti o Prašné bráně, Králově dvoře a staroměstském opevnění se dozvíte na courání po staroměstském opevnění, které pro Vás připravuji na únor…

A kdo by si chtěl vyběhnout na věž, nemusí mít strach z předraženého vstupného. Věž spravuje Muzeum hlavního města Prahy a plné vstupné je 100 Kč. A opět platí 10% sleva na „lítačku“.

Uměleckoprůmyslové muzeum

Kdo ještě nenavštívil úžasné výstavy Hana Podolská a Krásná jizba má ještě šanci. Uměleckoprůmyslové muzeum obě výstavy prodloužilo.

Krásná jizba končí 3.3.2019

Hana Podolská končí 19.5.2019

A pro zajímavost:
Hana Podolská měla první Modelový dům Hana Podolská v paláci Lucerna ve čtvrtém patře (1915-1930).
Druhé sídlo Modelového domu dámských toilet Hanna Podolská bylo v Jungmannově ulici číslo 34 v paláci pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtá od roku 1931 do 1945, pak fungoval pod jménem Eva.

Oba paláce jsou součástí trasy našeho Courání po pasážích. Tak přijďte…

Müllerova vila ve Střešovicích

Vila je nádherná funkcionalistická budova od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty. Investorem stavby byl významný stavitel František Müller. Stavělo se v letech 1928-30 a Loos ve vile uplatnil svoji teorii „Raumplanu“, tedy prostorového plánu. Prostor není rozdělen na patra, ale místnosti se prolínají v různých výškových úrovních. Například obývací pokoj má strop vysoký přes dvě patra, protože se jedná o reprezentativní místnost a jídelna má strop nízký, protože je určena pro konzumaci jídla a sezení.

Při prohlídce s výkladem je možné si vilu prohlédnout od sklepa po podkroví. A opravdu to stojí za to. Kromě již zmiňovaného rozložení prostoru Vás jistě překvapí i výtah, technické zázemí a neskutečný výhled na Pražský hrad ze střešní terasy.

Chtěli byste se do vily podívat? Pište na email: couramese@gmail.com

Maximální počet na jednu skupinu je 7. Vstupné je 300 Kč, snížené 200 Kč. Na „lítačku“ je sleva 10%.

Pasáž Černá růže

Nádherná funkcionalistická pasáž, která vznikla ve 30. letech 20. století propojením funkcionalistického domu v ulici Panská a palácem Černá růže. Třípodlažní obchodní komplex je dílem architekta Oldřicha Tyla.

Jedinečnost pasáže nespočívá pouze ve velikosti prostoru, ale také v nádherných detailech, které zde byly použity. Prosklené ochozy, skleněná zábradlí a madla dveří či kulovitá mléčná svítidla. Vše bylo pečlivě zrekonstruované v devadesátých letech dvacátého století ateliérem A.D.N.S.

V 60. letech 20. století zde bylo provedeno několik úprav v tzv. bruselském stylu, o kterých si budeme povídat na courání po pasážích v sobotu 19. ledna 2019. Přidejte se a dozvíte se mnoho dalších zajímavostí.

Couráme se po pasážích – informace

Haasův dům

Dům možná někteří starší pamatujete jako Dům koberců, dnes je zde obchod s oblečením. Dům si nechala postavit vídeňská firma Haas a synové v 70. letech 19. století, která prodávala právě již zmíněné koberce a potahové látky. A právě díky vzniku se pokládá za nejstarší obchodní dům v Praze.

Za obvodovými zdmi je ukryta vložená železná rekonstrukce, která umožnila maximální otevření vnitřních prostorů s přístupem denního světla velkými okny v průčelí. Nádherné schodiště je postaveno na ocelových nosnících a má nádherné litinové zábradlí.

A čím dalším byl obchodní dům unikátní? To si řekneme na courání po pasážích v sobotu 19. ledna.

Můstek – pozůstatky opevnění Starého Města

Pozůstatky mostního oblouku ve vestibulu stanice Můstek

Na křižovace ulic Na Můstku a Provaznické je vstup do vestibulu metra linky A. Přímo ve vestibulu se nachází jeden z mála volně přístupných pozůstatků středověkého opevnění Starého Města.

Jedná se o část konstrukce můstku přes příkop opevnění, který vedl k bráně Havelské. Byl částečně zděný, ale mostovka byla dřevěná, aby mohla být odstraněna v případě ohrožení.

Samotné opevnění bylo postaveno za vlády Václava I. ve 30. letech 13. století. a jednoduše se dá říct, že vedlo od Vltavy ulicí Revoluční, přes náměstí Republiky, ulicí Na Příkopě, 28. října a přes Národní třídu až k Vltavě.
Kudy přesněji vedlo opevnění, jak vypadalo, kolik mělo bran a další zajímavosti pro Vás chystám na courání po staroměstském opevnění v únoru a březnu. Přidáte se?

PF 2019

Přeji všem v novém roce hodně „courání“

Couráme se po Novém Světě

Kdy? 27. ledna 2019 od 14.00 – 16.00

O čem si budeme při courání povídat?
– o temné historii Černínského paláce
– o smutném příběhu o loretánských zvoncích
– o jediné roubence v centru Prahy
– o vraždě, která se dostala do seriálu Hříšní lidé města pražského
– o jedné z prvních dopravních nehod městské dopravy

Sraz na Loretánském náměstí u sochy Edvarda Beneše (tramvaj na Pohořelec a pak pěšky Loretánskou ulicí k Ministerstvu zahraničí).

Vstupenky: dospělí 100 Kč, děti 50 Kč

Závazné přihlášky, prosím, do emailu: couramese@gmail.com

Couráme se po pasážích – ZRUŠENO

Kdy? 19. ledna 2019 od 16:00 – 18:00

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?
– jak vzniklo slovo pasáž
– kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
– proč není v Lucerně kluziště
– kde byla vyhlášená cukrárna
– o pasážích a reklamách
– čemu se říkalo Trafouš

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Vstupné: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.

Závazné přihlášky na emailu: couramese@gmail.com

Betlém v kostele Panny Marie Andělské v klášteře kapucínů

Jesličky v kostele – ovečky na seně mají pravé ovčí rouno a bečí a Ježíšek je prozatím v jesličkách. Na Tři krále už bude sedět na klíně Panně Marii.

Dnes nás na prohlídce bylo pár a moc jsme si to užili. Ani fronta nebyla dlouhá. Tak akorát, abychom si pověděli informace o kapucínech i o samotném betlému a pak se prošli chodbou, kde jsou jesličky instalované. I ovečka nám zabečela 🙂

Betlém je přístupný až do Tří králů (6.1.2019) od 9.30 – 17.00.

A ještě pár informací o nádherném betlému.

Betlém vznikl v 18. století a byl vytvořen mnichem, který byl obeznámen s výrobou kašírovaných betlémů v okolí italské Neapole. Betlém prý tvořil 10 let.

V Čechách nemá betlém srovnání, jde o impozantní soubor 48 figur, v několika případech v téměř životní velikosti. Dvě pohyblivé ovečky ležící na seně (viz první fotografie) mají pravé ovčí rouno, které jim věnoval obdivovatel ze Slovenska. Malba v pozadí je ze starého betléma nalezeného v Hejnici na Liberecku.

Jak sochy vznikly? Hlava a ruce se vyřezaly ze dřeva. Zbytek těla tvoří dřevěná konstrukce, ke které se postupně přidával materiál – seno, sláma, sádra. Postavy pak byly oblečeny do vyřazených šlechtických šatů, které byly napuštěny klihovou vodou, aby zatvrdly.