Rubrika: Tipy na výlet

Na místě, které se nazývá Krteň, se nachází osamocený kostelík se hřbitovem. Najdete jej nedaleko městských částí Stodůlky a Třebonice. Dnes působí opuštěně, ale místo má zajímavou historii.

Kostelík stojí na vyvýšenině, kde se pravděpodobně nacházela pohanská svatyně. Pod kopečkem se nacházelo jezírko a studánka se zázračným pramenem, který uzdravoval. Působil zde prý velký čaroděje, který uměl uzdravovat. Také název vesnice se prý odvíjí od jména Slovanského boha Krta, boha slunce a dárce dobré úrody.

Kostelík byl postaven ve 13. století a je zmiňován jako farní roku 1352. Osada je poprvé zmiňovaná až roku 1434 jako majetek českých králů. V 16. století byl kostelík rozšířen. Samotná osada však nepřežila třicetiletou válku, kdy byla pravděpodobně vypálena. Zůstal pouze kostelík se hřbitovem. V 18. století byla kostelu zvýšena věž a v roce 1890 byl kostel přestavěn v pseudorománském stylu podle plánů architekta Arnošta Živného. Ve zdi nad oltářem se jako zázrakem zachovaly unikátní románské fresky ze 13. století. Jejich autorem je snad některý z umělců v okolí Karla IV.

S místem se váže krásný a snad i pravdivý příběh. Roku 1371 ležel Karel IV. na Karlštejně zasažen zlou nemocí. Královna Eliška se vydala pěšky z Karlštejna na Pražský hrad ke hrobu sv. Zikmunda, aby tam obětovala osm misek ryzího zlata za zdraví krále. Zlato bylo určeno ke zhotovení relikviářové busty sv. Zikmunda. Na zpáteční cestě, když odpočívala na Krtni, obdržela zprávu, že se Karel IV. uzdravil. Z vděčnosti krteňský kostel obdařila důchody. Událost se stala na den mučedníků Jana a Pavla (26.6.) a proto jej zasvětili ke cti těchto světců.

Z tohoto příběhu lze usuzovat, že královna musela odpočívat v nějakém místním dvorci. Bohužel však v okolí dosud nebyl proveden archeologický průzkum, takže se můžeme pouze domnívat, že dvorec a osada se musely rozkládat někde na západ od hřbitova, kde se dnes rozkládají zemědělské plochy. Ale to asi bude úkol pro příští generace.

Nedaleko hřbitova se nachází dolmen „BEL“ ve tvaru kamenného stolu. Byl sestaven podle vzoru megalitických staveb dávných civilizací z prvohorní ordovické břidlice na významné energetické linii bývalé královské cesty Pražský hrad – Karlštejn.

Až budete mít cestu kolem, zastavte se zde…místo má svého genia loci.

Jedním z míst, kam je možné zajít ve Stodůlkách na procházku, je prameniště Prokopského potoka. Nachází se sice nedaleko panelových domů sídliště Stodůlky, ale přesto je to pěkné místo, na které navazuje park zvaný Panská zahrada.

Potok je hlavním přítokem Dalejského potoka, který protéká Prokopským údolím. Prokopský potok se vine v délce skoro pěti kilometrů Stodůlkami, než se s ním spojí. Protéká Panskou zahradou, kde napájí dva rybníčky a následně retenční nádrže v Centrálním parku a retenční nádrž Asuán v Prokopském údolí. Prameniště bylo upraveno v roce 1986 podle návrhu akademického sochaře Pavla Přikryla a architekta Václava Valtra. Dílo přestavuje stěžeň lodi s lodním uzlem.

Navazující Panská zahrada patřila původně k farnímu kostelu sv. Jakuba Staršího. Před stavbou sídliště se zde nacházela zahrádkářská kolonie a několik černých skládek. Oba dva rybníky byly zanesené a zarostlé. Bylo tedy rozhodnuto tuto oblast upravit na prostor pro odpočinek nových obyvatel sídliště. Projektový ústav výstavby hlavního města Prahy připravil návrh revitalizace v roce 1985, jeho autory byli ing. Ivo Oberstein a již zmíněný architekt Václav Valtr. Úpravy se realizovaly za účasti místních občanů a mládeže. Uprostřed zůstala k dispozici odpočinková louka.

Okolo roku 2010 probíhala opět obnova parku. Při této obnově byla na odpočinkové louce realizovaná fontána z dílny keramičky Alexandry Koláčkové, která se specializuje na barevné velkoformátové plastiky z keramiky a betonu do veřejného prostředí. Její plastiky můžete najít nejen ve fontáně ve tvaru chrličů, ale i vyvýšených odpočinkových ploch z keramiky. Její díla se nacházejí i na nedalekém sídlišti Nové Butovice, kde vytvořila sadu keramických masek.

Toto je jedno z mých oblíbených míst nedaleko mého bydliště. Máte také podobné místo i Vy? Ukažte mi je v komentářích. Těším se.

Levý Hradec byl vybudován na ostrohu, který tvoří hluboký kaňon Vltavy a roklí Žalovského potoka. Osídlení zde bylo již v dávných dobách. Strategická poloha místa k osídlení přímo vybízela.

Z hodin dějepisu víte, že se zde v 9. století nacházelo sídlo Přemyslovců. Hradiště patřilo k těm větším, celková plocha byla 6,4 hektaru. Pravděpodobně vzniklo už za předků knížete Bořivoje, k nimž prý náležel i bájný kníže Neklan. Za jeho vlády měl být podle kronikáře Kosmy svedena bitva s Lučany nedaleko Hradce u Turska.

Kostel sv. Klimenta byl pravděpodobně založen mezi léty 882-884 po příjezdu knížete Bořivoje z Velké Moravy, kde byl pokřtěn samotným Metodějem. Z Velké Moravy si přivezl i kněze Kaicha, kterého vyslal samotný Metoděj, aby pečoval o knížecí rodinu. Z původní rotundy se nám zachovaly fragmenty pod podlahou dnešního kostela, nicméně je možné, že jsou to pozůstatky pozdějších staveb. Jako vládnoucí kníže přestěhoval Bořivoj své sídlo do Prahy, kde vybudoval další kostel Panny Marie. Hradiště na Levém Hradci sice ustoupilo do pozadí, ale neztratilo nic ze své významnosti. 19. února 982, skoro o 100 let později, zde byl zvolen druhým biskupem Vojtěch Slavníkovec. Hradiště začalo upadat až ve 13. století. V té době se dostalo do majetku benediktinek od sv. Jiří.

Kostel sv. Klimenta však přetrval. Byl sice několikrát přestavován v různých stylech, největší přestavba proběhla v 17. století, kdy zmizely i poslední pozůstatky rotundy.  Význam místa opět narostl až v 19. století s nárůstem národního obrození, kdy se o tomto místě začalo opět mluvit a začaly se provádět archeologické výzkumy v místech původního hradiště. Ve 20. století probíhala další rekonstrukce. V presbytáři kostela pak byly zrestaurované fresky z doby vlády Václava IV., zobrazující křesťanské výjevy ve dvou pásech nad sebou. Dnes je možné do kostela nahlédnout při pravidelných prohlídkách.

A proč zasvěcení sv. Klimentovi? Sv. Kliment/Klement byl třetí nástupce sv. Petra a jako římský biskup přivedl k víře až 400 významných Římanů. Byl císařem vyhnán na Krym, kde pokračoval ve své misijní činnosti, což se císaři nelíbilo, takže jej nechal popravit – přivázal jej ke kotvě a nechal utopit. Jeho křesťanští následovníci jeho tělo našli, a s kotvou jej nechali pohřbít. Jeho hrob objevil Cyril při své cestě k Chazarům a spolu se svým bratrem Metodějem jeho tělo přenesli do Říma. S příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu se sv. Kliment dostal mezi první naše patrony.

Na Levý Hradec se můžete dostat jednoduše autem. Ale já navrhuji využít vlak, který sem jezdí pravidelně a zastávka Roztoky-Žalov je nedaleko. Taktéž vřele doporučuji návštěvu Medové kavárny, která se nachází nedaleko. Připravují zde skvělou kávu a mají zde skvělé dortíky. Jenom pozor na otevírací dobu, nemají otevřeno každý den.

Stejně jako většina z Vás jsem sledovala novou vánoční pohádku Princezna a půl království. V Egonově království mě zaujal kostel, který jsem nejprve špatně situovala do Ludgeřovic, a teprve titulky mě upozornily na obec Sudice, která se nachází nedaleko polských hranic, v oblasti nazývané „Prajzská“. A co bych to byla za milovníka historie a cestování, kdych si tam o vánočních svátcích neudělala výlet.

Kostel je nádhernou dominantou obce, který je vidět již z dálky. Byl postaven v letech 1904-1906 v novogotickém stylu.

V roce 1901 rozhodl chrámový výbor o stavbě nového chrámu, protože starý kostel byl už nevyhovující. Iniciátorem stavby byl oblíbený farář páter Arnošt Jureczka, který dovedl získat německou menšinu v obci a podařilo se mu získat na stavbu úctyhodných 700 tis. říšských marek.

Stavbou byl pověřen místní stavitel kostelů Josef Seifried z Kravař, který začal se stavbou v roce 1903. Kostel měl být zmenšenou kopií Dómu v Kolíně na Rýnem, ale nakonec je nejen zmenšenou, ale také hodně pozměněnou kopií. To však této stavbě na kráse vůbec neubírá. Kostel byl vysvěcen 19. listopadu 1906. Stavbu netvoří pouze budova kostela, ale také budova fary. Vstup do areálu lemuje krásná vstupní brána, ve které se nacházejí hroby dvou oblíbených páterů Jureczky a Konečného.

Pokud Vás cesty zavedou do oblasti Opavska, Hlučínska nebo Kravařska, určitě si udělejte také výlet do Sudic. A třeba se Vám poštěstí podívat i do interiéru kostela, který byl v době mé návštěvy uzavřen.