Zajímavosti – 7. stránka – Couráme se (© 2019

Anežský klášter

Kostel sv. Salvátora, který je součástí areálu Anežského kláštera

Klášter klarisek založil český král Václav I. pro svou milovanou sestru Anežku pravděpodobně okolo roku 1231. Ctižádostivá a ambiciózní Přemyslovna se rozhodla uvést do budov kláštera členky řádu, který se řídil v té době zcela novou františkánskou řeholí. Řád klarisek (= chudých sester sv. Kláry) založil František z Assisi. Patří mezi žebravé řády, které kladou důraz na chudobu, odříkání a asketický způsob života. Následně ještě přišli minorité (= řád menších bratří), jedna z větví žebravého řádu řehole sv. Františka z Assisi.

Zásadní zlom byly husitské války. Klarisky i minorité odešli a kláštery byly vypleněny, ale budovy ponechali – sloužily jako zbrojnice a mincovna. Roku 1556 se v areálu usadili Dominikáni, kteří obývali pouze budovy ženského konventu a druhou část začali rozprodávat. Areál konventu byl navrácen klariskám v roce 1626. Ty zde pak působily s přestávkami až do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. Na místě mužského kláštera vznikala nová čtvrt, dodnes zvaná Na Františku – chudinská čtvrt s nájemními byty. V rámci asanace měl být celý areál zbořen, ale silný odpor zastavil bourání areálu. Dnes slouží rekonstruovaný areál Národní galerii.

Chcete vědět, co je to jurisdikce sv. Anežky? Který kostel měl být pohřebištěm Přemyslovců a proč tam nikdo z nich pohřben nebyl? Jaktože byla Anežka svatořečena, přestože se nenašly její ostatky? Přihlaste se na nedělní Courání po staroměstském opevnění – I. část. Sraz je právě v zahradách Anežského kláštera. Těším se na Vás.

Biskupský dvůr

Jediný pozůstatek bývalého Biskupského dvora – věž zabudovaná do hotelové budovy

Objekt Biskupského dvora se nacházel napravo od vstupu na Juditin a později Karlův most na dnešním Dražického náměstí. Sídlo biskupa sem bylo přeneseno z Pražského hradu za biskupa Jindřicha Břetislav na konci 12. století. Jeho výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu. Zásadně byl přestaven a rozšířen biskupem Janem IV. z Dražic ve 14. století a stavební úpravy zde pokračovaly i následně již za prvních arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi. Biskupský dvůr zanikl v době husitských válek a dochovala se po něm pouze věž, která je dnes součástí hotelu The Bishops House.

Při našem připravovaném courání po středověkých kláštech a komendách si budeme o Biskupském dvoře povídat, ale tyto pozůstatky z kapacitních důvodů nenavštívíme. Ale pokud půjdete sami a slušně požádáte hotelový personál, měli by Vám místo ukázat.

Winternitzova vila

Vilu si nechal postavit pražský právník JUDr. Josef Winternitz pro svou rodinu v roce 1931. Jedná se o poslední realizaci Adolfa Loose a Karla Lhoty, která vychází z konceptu Müllerovy vily. S vilou se pojí i velmi silný příběh rodiny Winternitzů.

Chtěli byste vilu navštívit? Pište mi, prosím, do komentářů.

Staroměstská mostecká věž

Výhled ze Staroměstské mostecké věže na zasněženou Prahu

Staroměstská mostecká věž patří k nejkrásnějším gotickým mosteckým věžím v Evropě a je součástí královské korunovační cesty.

Stavba započala spolu s Karlovým mostem a byla dokončena okolo roku 1380. Stavitelem byl Petr Parléř. Věž oslavuje lucemburskou dynastii a politiku Karla IV. Výzdoba byla vytvořena pro lidi té doby, kteří ještě neuměli číst, ale rozuměli symbolice na věži. Výzdoba věže je rozdělena do čtyř sfér: pozemské, měsíční, sluneční a hvězdné. Výzdoba západní strany věže se bohužel nezachovala, protože byla zničená při obléhání Prahy švédským vojskem, takže můžeme obdivovat pouze východní stranu. Ve 2. polovině 19. století byla věž opravena Josefem Mockerem a získala novou podobu střechy.

Schodiště ve věži končí postavou muže, který zvedá šat a ukazuje svou nohu. Je to žertovný motiv, stejně jako laškovné motivy v konzolách věže.

Víte, že ve věži existuje i sféra pekelná? Ve sklepení se totiž nachází středověké vězení. A jaktože má věž sklep? On to není úplně sklep, ale vyhloubená místnost v prvním pilíři Karlova mostu, která sloužila jako vězení. Více se dozvíte na některém z budoucích courání…

Pražské rotundy

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, rotunda sv. Kříže v ulici Karolíny Světlé na Starém Městě a rotunda sv. Longina Na Rybníčku na Novém Městě

Rotunda sv. Martina patří k nejstarším zachovaným kostelům v Praze. Postavena byla v době vlády krále Vratislava II. v 11. století. Za husitských válek byla vypleněna, pak z ní byl sklad prachu a nakonec ji Josef II. nechal zrušit. Dlouho pak sloužila jako skladiště a obydlí. Teprve v 19. století dostala zpět svou nynější podobu.

Rotunda sv. Kříže Menšího byla pravděpodobně postavena po velké pražské povodni v roce 1118, snad jako soukromá svatyně při nějakém dvorci. V 60. letech 19. století měla být zbořena, ale byla zachráněna Uměleckou besedou. Rotundu odkoupila a architekt Ignác Ullmann ji opravil bez nároku na honorář.

Rotunda sv. Longina vznikla někdy ve 12. století jako farní kostel osady Rybníček a až do 14. století byla zasvěcena sv. Štěpánovi. V 18. století byla zrušena a přeměněna ve skladiště. Obnovena byla již v polovině 19. století.

A jedna zajímavost, která se k rotundám váže:

Spojením rotundy sv. Longina s rotundou sv. Kříže Menšího s Malostranskou mosteckou věží a katedrálou sv. Víta prý ukazuje azimut letního a zimního slunovratu.

Rotunda sv. Kříže je součástí courání po staroměstském opevnění – II. část a Rotunda sv. Martina pak courání po Vyšehradě s piknikem, kterou chystám na teplé a slunné dny. Přidáte se?

Kostel Panny Marie pod řetězem

Kostel Panny Marie pod řetězem patří k nejstarším památkám na našem území. Dnes je součástí komplexu budov řádu maltézských rytířů. Ve 12. století zde byla zbudována komenda johanitů na ochranu a správu nového kamenného mostu nazvaného Juditin, na počest královny Judity Durynské, manželky krále Vladislava I. V té době se také v areálu vystavěla bazilika zasvěcená Panně Marii.

Ve 14. století patřili johanité k bohatým a významným řádům, takže si mohli dovolit postavit velký gotický chrám. Skvělá finanční situace byla také podpořena získáním majetku zrušeného řádu templářů. V kostele bylo vystaveno tělo císaře Karla IV. po jeho smrti v listopadu roku 1378. V té době už část kněžiště muselo stát. Do začátku husitských válek se stihl postavit presbytář a dvě věže v západním průčelí. A to, co bylo postaveno, husité zničili. Následné opravy zabraly další dvě století.

A proč se říká „pod řetězem“? Jak zní celé jméno kostela? Jak se z johanitů stali maltézští rytíři? A další informace o kostele a komendě johanitů se dozvíte na chystaném courání po středověkých komendách v Praze.

Pasáž České národní banky

Pasáž Českého designu v budově České národní banky

Pasáž České národní banky, dnes Pasáž českého designum, je funkcionalistická pasáž, která byla postavena v rámci stavby rozsáhlé budovy Živnostenské banky, tehdejší největší a nejsilnější banky u nás. Budova se stavěla v letech 1929-1939 podle návrhu architekta Františka Roitha. Pasáž v budově si vyžádal Magistrát hlavního města Prahy jako komunikaci mezi centrem města a hlavním nádražím, která měla odlehčit úzké Senovážné uličce.

Samotná pasáž má proti ostatním v centru města jednu nevýhodu. Není zde mnoho prodejních prostor, protože jednu stranu tvoří pouze výkladce. Ty dnes používají designéři a umělci k prezentaci svých výrobků. Prostor oživují lavičky – lodičky z tvůrčí dílny architekta Ondřeje Kamenického. Dnes jsou doplněné o díla afrických sochařů z umělecké komunity Tengenege v Zimbabwe.

Courání po pasážích se blíží a já na Vás budu čekat právě v této nádherné pasáži na jedné z těchto laviček. Těším se na Vás.

Noc kostelů 2019

Kopie Palladia země České v kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce

NOC KOSTELŮ PROBĚHNE 24.5.2019

https://www.nockostelu.cz/

Jak jste na tom Vy? Máte rádi Noc kostelů stejně jako já? Každý rok si vybírám a navštěvuji nejen slavné kostely, ale i neznámé modlitebny a hlavně místa, které nejsou normálně přístupné. Již mám za sebou Karlovo náměstí, centrum Prahy a částečně kostely na Praze 5 a 6.

K mým nejsilnějším zážitkům patří navštěva kláštera Školských sester sv. Františka s kaplí Panny Marie Andělské na Praze 6 nebo kapucínského kláštera u kostela sv. Josefa na náměstí Republiky. Vždy jsem se setkala s neskutečně milými, pokornými lidmi a odnášela jsem si hluboký zážitek.

Určitě budu vyrážet i letos. Zvažuji návštěvu kostelů a klášterů na Hradčanech a Pohořelci nebo posvátný kříž kostelů vytyčených Karlem IV. na Novém městě.

Chtěl by se někdo připojit a spojit návštěvu těchto míst s mým výkladem? Napište mi do komentářů nebo do emailu.

Tajemná místa Pražského hradu

Pražský hrad. Místo, odkud nám vládli panovníci nepřetržitě více než 1000 let. Knížata, králové, císaři a prezidenti. Počátky osídlení hradu jsou utopené v mlze a jsou zahalené tajemstvím. Naši předkové prostě nebyli psaví. Nějaké informace se nám pokouší odkrýt archeologie, nejstarší legendy a zlomky textů z cizích kronik.

K tajemným místům patří tajemný pahorek Žiži, který zmiňuje Kosmas ve své kronice a kamenný stolec, na kterém byli nastolováni vládci. Záhadný je však už samotný hradčanský hřbet. Přestože již okolí Prahy bylo osídleno, vrch samotný byl osídlen až později v době příchodu křesťanství, kdy zde Bořivoj vystavěl kostelík/kapli Panny Marie a vystavěl zde knížecí sídlo. To mohlo souviset s tím, že hradčanský hřbet patřil k posvátným pohanským místům.

Za císaře Karla IV. dosáhla Praha svého největšího rozkvětu. Za jeho vlády se Praha stala centrem tehdejšího světa. Císař nechal v centru hradního areálu vystavět na místě baziliky svatého Vojtěcha nádhernou katedrálu, která měla reprezentovat významné postavení Prahy.

Císař Rudolf II., vládce posedlý sbírkami umění a alchymií, naposledy povznesl Prahu na světovou úroveň. Alchymisti prý sídlili ve Zlaté uličce a snažili se vyrobit zlato, která je od té doby tajemným místem s „prahem“ do paralelní Prahy.

Zajímají Vás tajemství Pražského hradu? Chtěli byste Courání po tajemném Pražském hradu v podvečerních hodinách? Napište mi do komentářů…

Vojanovy sady

Na místě anglického parku se ve středověku nacházel Biskupský dvůr, sídlo biskupů, které sem bylo přeneseno z Pražského hradu ve 13. století. Jeho výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu a jejím účelem bylo chránit spolu s vedlejší johanitskou komendou vstup na most. Zásadně byl dvůr přestavěn a rozšířen ve 14. století pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Další přestavby již byly v rukou pražských arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi. Byl prý tak přepychově vybaven, že arcibiskupům záviděl i sám král Václav IV.

Za husitských válek však byl dvůr vypálen a zničen.

V 17. století byl prostor předán bosým karmelitkám, které si zde postavily klášter s kostelem sv. Josefa. V místě dnešního parku si zřídily klášterní zahradu s několika kaplemi. V 18. století se zahrada dostala dostala do majetku Spolku anglických panen a roku 1921 jej získal stát. Od roku 1954 je park přístupný veřejnosti a je krásným a poklidným místem v centru Prahy, kde si můžete při svých toulkách Prahou odpočinout. A nezapomeňte vzít nějakou dobrotu pro pávy, které tady chovají.

Jaký měl vztah Václav IV. s Janem Očkem z Vlašimi a jak na to doplatil Jan z Pomuku? Které kaple tady karmelitky vybudovaly? A proč se park jmenuje Vojanovy sady? To všechno a mnohem víc se dozvíte na chystaném courání po středověkých komendách.