Výstavba chrámu sv. Víta byla násilně ukončena zahájením husitských válek, kdy byl chrám vypleněn a parléřovská huť se rozprchla do celé Evropy. Další rána přišla v době vlády Friedricha Falckého, kdy byl opět vypleněn, tentokrát kalvinisty. Další rány dostal při bombardování Prusy. V průběhu doby byly učiněny pokusy o dokončení chrámu, ale nebyly úspěšné.
Na počátku 19. století už byla katedrála v havarijním stavu. Naštěstí přišla doba národního obrození a romantismu a bylo rozhodnuto. Roku 1859 byla založena Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha a bylo rozhodnuto, že se katedrála nejen opraví, ale také dostaví!
Roku 1861 byly zahájeny obnovovací práce na chrámu pod vedením architekta Josefa Krannera. Roku 1873 práce převzal Josef Mocker, který byl velmi radikální, protože byl zastáncem čistoty stylu. Za jeho působení byla stržena kaple svatého Vojtěcha a zbytečně byla zbořena kaple svatého Mořice při svatovítském probošství. Také s jeho nástupem začala dostavba západní části a dvou věží. Na přelomu století se prací ujal architekt Kamil Hilbert, jehož práce byla výrazně citlivější a podařilo se mu dovést stavbu až k tisíciletému miléniu smrti sv. Václava roku 1929, kdy byl dostavěný chrám slavnostně vysvěcen. Mimochodem stavba tímto nebyla dokončena. Práce pokračovaly až do 50. let 20. století.
O dalších zajímavostech týkajících se katedrály se dozvíte zajímavou cestou na Courání po Pražském hradě pro rodiče a děti.