Kostel s klášterem minoritů byl založen ve 13. století v souvislosti se stavbou staroměstkého opevnění. Král Václav I. chtěl mít v novém městě kláštery nově vzniklých žebravých řádů, jež byly spjaté s městy a jejich obyvateli. Řeholníci měli provádět kazatelskou činnost a pečovat o duchovní blaho obyvatelstva. A minorité nebo-li menší bratři františkáni byli na tuto činnost osvěčení.
Kostel byl dostavěn v roce 1339 a jeho rozměry byly úctyhodné. Až do dostavby katedrály sv. Víta si udržel své prvenství – byl nejdelším pražským kostelem. Klášter byl velmi rozsáhlý a v budově refektáře se konaly dvě hostiny krále Jana Lucemburského – korunovační hostina s Eliškou Přemyslovnou a svatební hostina s Beatrix Bourbonskou.
Po několika požárech, které kostel poškodily, došlo k rozsáhlé barokní přestavbě. Kostel je plný děl slavných barokních umělců, např. Václava Vavřince Rainera, Jana Křtile Lišky, Jana Jiřího Heinsch a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a dalších. Nacházejí se zde čtyři Brandlovy obrazy. Nádherná jsou také plastická sousoší nad vstupním průčelím od Ottavia Mosta.
Víte, že je kostel považován za počátek české Svatojakubské cesty už od dob Karla IV.? Že na zdejší kostelní varhany hrál i Antonín Dvořák? A že se zde nachází jeden z nejkrásnějších barokních náhrobků?
Přijďte na Courání po komendách a klášterech a dozvíte se mnoho dalšího.