Couráme se po malostranských klášterech

Kdy? 26. ledna 2020 od 14,00 hodin

Kostel Panny Marie vítězné

Budeme se courat po Malé Straně, kde se projdeme Karmelitskou ulicí, zastavíme se u Maltézských rytířů, dále projdeme Josefskou a Tomášskou ulici a procházku zakončíme u kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o zaniklém řádu Magdalenitek a kostelu sv. Máří Magdalény
  • o zvláštním vztahu Maltézských rytířů s papežským stolcem
  • o Panně Marii Škapulířové a co je to vlastně zač ten „škapulíř“
  • o pražském Jezulátku
  • o pozůstatcích luxusního sídla pražských biskupů
  • o pivovaru u sv. Tomáše
  • o jezuitech a jejich malostranské koleji

SRAZ: Před vchodem do Českého muzea hudby, Karmelitská 2/4 (zastávka tramvaje: Hellichova)

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po Pražském hradě pro děti a rodiče

Kdy? 11. ledna 2020 od 17,00 hodin

Pražský hrad

Projdeme si hradní areál, povíme si něco o historii, proložíme to příběhy a pověstmi a nachystány jsou i otázky za odměnu nejen pro děti…

A co se dozvíte?

  • kde najdete číslo popisné Pražského hradu
  • kde stál palác komořího Langa
  • jak to bylo s dostavbou chrámu sv. Víta
  • jaká pověst se váže k našemu největšímu zvonu
  • kde stojí naše šikmá věž
  • tajemství Zlaté uličky

SRAZ: U restaurace Lví dvůr naproti zastávky tramvaje Pražský hrad, před bezpečnostními kontrolami.

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky GOOUT.

Couráme se po Kampě

Kdy? 4. ledna 2020 od 14,00 hodin

Čertovka

Projdeme se po ostrově Kampa, popovídáme si o historii tohoto umělého ostrova a kanálu Čertovka. Seznámíme se se zajímavými postavami, které na ostrově žily a tajemstvími, které tento ostrov obklopují.

A co se dozvíte?

  • historie vzniku ostrova a kanálu Čertovka
  • o vodnících na Kampě
  • kolik mlýnů bylo na ostrově
  • které významné osobnosti jsou s ostrovem spojeny
  • kde žil vltavský záchranář tonoucích

SRAZ: Na konci ulice Říční u vstupu do parku na Kampě (mostek přes Čertovku)

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu do Werichovy vily.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Odkolkové v Sovových mlýnech

Sovovy mlýny

V roce 1840 přichází František Serafin Odkolek, potomek významného českého rodu Odkolků z Újezdce, na Kampu k mlynáři Františku Trödlovi. Nedlouho po svém příchodu se žení s mlynářovou dcerou Marií. Byl velmi zdatný a zahájil modernizaci mlýna. Po té, co umírá František Trödl, přebírá František mlýn a zakládá firmu František Odkolek.

Zakupuje okolní budovy, které mění na pekárnu a obchod. A hlavně modernizuje starý vodní mlýn na „mlýn amerikánský“, který byl poháněn parním pohonem. Ke své činosti však potřeboval komín, který byl trnem v oku obyvatelům Prahy.

V roce 1876 František Odkolek náhle umírá a firmu přebírá jeho syn Jindřich. Ten, kromě péče o firmu, vymyslel český mechanický psací stroj a byl zakladatelem plodinové burzy. Umírá však bezdětný. Po jeho smrti v roce 1885 převzala firmu jeho sestra Zdeňka Pinkasová se svým manželem JUDr. Ladislavem Pinkasem.

Dne 29. ledna 1896 vypukl v mlýnech rozsáhlý požár. Hasičům bránila v hašení mimochodem i zamrzlá Vltava. Požár zasáhl křídlo mlýna u řeky a vysoký komín. Také zlikvidoval zásoby obilí a mouky. Celkem škoda dosáhla 300 tis. Kč. Zachovaly se obytné budovy, kanceláře, pekárna a obchod. Obec již však nepovolila opravu parního mlýna a nechala strhnout komín. Pekárna a obchod však pokračovaly v činnosti.

Počátkem 20. století se firma Odkolek přestěhovala do Vysočan, kde byla založena akciová společnost Františka Odkolka, a.s., parní mlýn a továrna na chléb. Zbylé mlýnské budovy odkoupila obec v roce 1920.

O historii Sovových mlýnů se více dozvíte na Courání po Kampě.

Couráme se po tajemném Pražském hradě

Kdy? 27. prosince 2019 od 18 hodin

Plečnikův obelisk na III. nádvoří Pražského hradu

Projdeme si areál Pražského hradu bez návalu turistů a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými místy.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

Sraz: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po Kampě

Kdy? 7. 12. 2019 od 14,00 hodin

Čertovka s Velkopřevorským mlýnem

Projdeme se po ostrově Kampa, popovídáme si o historii tohoto umělého ostrova a kanálu Čertovka. Seznámíme se se zajímavými postavami, které na ostrově žily a tajemstvími, které tento ostrov obklopují.

A co se dozvíte?

  • historie vzniku ostrova a kanálu Čertovka
  • o vodnících na Kampě
  • kolik mlýnů bylo na ostrově
  • které významné osobnosti jsou s ostrovem spojeny
  • kde žil vltavský záchranář tonoucích

SRAZ: Na konci ulice Říční u vstupu do parku na Kampě (mostek přes Čertovku)

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu do Werichovy vily.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Couráme se po Novém světě

Kdy? 29. 12. 2019 ve 14,00 hodin

Ulička Nový svět

Projdeme si Loretánské náměstí, Černínskou uličku, Nový svět a ulicí U kasáren se vrátíme do Loretánské uličky.

O čem si budeme při courání povídat?

  • o temné historii Černínského paláce
  • o smutném příběhu loretánských zvonků
  • o jediné roubence v centru Prahy
  • o vraždě, která se dostala do seriálu Hříšní lidé města pražského
  • o jedné z prvních dopravních nehod městské dopravy

SRAZ: na Loretánském náměstí u sochy Edvarda Beneše (tramvaj na Pohořelec a pak pěšky Loretánskou ulicí k Ministerstvu zahraničí).

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po pasážích

Kdy? 15. 12. 2019 ve 14,00 hodin

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?

  • jak vzniklo slovo pasáž
  • která z pasáží je nejstarší a proč se jí říkalo Malý bazar
  • kde stál hotel Modrá hvězda
  • kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
  • kde sídlila firma Inwald, která dodávala sklo do pasáží
  • proč není v Lucerně kluziště
  • kam se chodilo do cukrárny
  • jak souvisí pasáže s reklamou
  • jak hodnotil palác Adria slavný architekt Le Corbusier

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Co se skrývá pod podlahou?

Tato zajímavá věta uvádí výstavu, kterou momentálně můžete navštívit v Klementinu. Pro milovníky knihy Průvodce pražskou archeologií od Archeologického ústavu Akademie věd České republiky je to rozšíření informací ohledně vykopávek provedených v areálu Klementina.

Způsobem dokumentace podobný výše zmíněné knize se dozvíte informace o pohřebišti, které se zde nacházelo, o kostelu sv. Martina Menšího a hlavně o klášteře a o církevních stavbách, které se tady nacházely v době využívání oblasti bratry kazateli – dominikány. Ti přišli na strategické místo u Juditina mostu u kostela sv. Klimenta ve 13. století a poslední z nich opustili areál v roce 1556, kdy byl areál předán jezuitům.

Součástí jsou také předměty, které byly v rámci archeologických prací nalezeny a také model areálu.

Výstavu doporučuji všem zájemcům o historii.

Kdy? do 10. listopadu 2019 (úterý-neděle 10:30 – 18:00)

Kde? Galerie Klementinum (vstup z Mariánského náměstí, za vrátnicí doleva)

Astronomická věž Klementina

Astronomická věž Klementina

Astronomická věž v areálu Klementina je dnes vyhlídkovou věží a neslouží k původnímu účelu – astronomickým pozorováním.

Věž byla postavena v roce 1722 v rámci rozšíření Klementina. Autorství nebylo potvrzeno, ale spekuluje se o Františkovi Maxmiliánovi Kaňkovi nebo dokonce o Kyliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Úpravy věže následně prováděl Dientzenhoferův zeť Anselmo Lurago. Původně sloužila ke stejnému účelu jako dnes, byla pouze vyhlídkovou věží. Změna nastala s příchodem Josepha Steplinga, jezuitského kněze, fyzika, matematika a astronoma, který zde zahájil astronomická pozorování. V letech 1751-1752 zde zřídil astronomickou observatoř, která zde fungovala až do roku 1938, kdy se pozorování přesunula do Ondřejova a na Petřín.

Věž je vysoká 68 metrů, ochoz je ve výšce 52 metrů, na který vede 172 schodů. Na vrcholu byla umístěna socha Atlanta nesoucího nebeskou sféru z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Podvečerní vyhlídka z astronomické věže Klementina

Ve věži je umístěna také Merediánová síň. Zde se od roku 1842-1928 pomocí slunečního paprsku určovalo poledne. Z ochozu věže se pak dávalo mávnutím praporu polední znamení. V letech 1891-1926 po mávnutí následoval ještě výstřel z děla z bašty Máří Magdalény, s malou přestávkou v období 1. světové války. Poslední výstřel padl 15. února 1926.

Meteorologická pozování jsou zde systematicky zaznamenávána od roku 1775, což z nich činí nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě. Dnes už se pozorování na věži nekonají, zařízení bylo přeneseno na jiné místo v rámci areálu.

Zajděte se někdy podívat na krásnou vyhlídku z netradičního místa. V rámci prohlídky se podíváte nejen do Merediánové síně, ale také nahlédnete do nejkrásnějšího knihovního sálu u nás – barokní knihovny.