Zámek Jemniště

Zámek Jemniště

Nádherný zámek, který naleznete kousek za Benešovem u obce Postupice, dnes patří opět rodině Sternbergů, která se o něj vzorně stará. Můžete navštívit interiéry zámku, které krásně dekorovala paní Sternbergová, anglický park a rozárium a také kavárnu s výbornými zákusky a restauraci. V neděli jsem navštívila anglický park, který je v dnešních dnech krásně zabarvený. Mimochodem mají tam rodinku klokanů. Po zajímavé prohlídce zámku s milou průvodkyní jsem si dala výbornou kávu a skvělý zákusek.

Vynikající Pavlova ze zámecké cukrárny Custoza

A teď něco málo z historie zámku. Panství zakoupil v 18. století rod Trauttmansdorffů, kterým se nelíbilo v původní tvrzi ze 14. století a postavili si nad obcí krásné letní sídlo. Stavbou pověřili významného architekta své doby Františka Maxmiliána Kaňku. Bohužel zámek chvíli po dostavbě vyhořel, ale Trauttmansdorffové jej nechali znovu opravit a vybavit. V 2. polovině 19. století zámek kupuje Zdeněk hrabě Sternberg.

Do roku 1943 vlastnila zámek Terezie Sternbergová, provdaná Mensdorff-Pouilly. Manželé museli zámek opustit, protože jej nechtěli prodat Němcům a přestěhovali se na místní faru do Postupic, kde prožili zbytek života. Zámek manželům po válce právně vrátili, ale než se stačili přestěhovat, byl jim vyvlastněn státem. Oba manželé tak dožili právě na faře v Postupicích. Terezie zemřela v roce 1985 a její manžel v roce 1991. Protože byli bezdětní zámek odkázali svému synovci Janu Bosko Sternbergovi. Na zámku dnes hospodaří jeho syn Jiří Sternberg s manželkou Petrou Sternbergovou.

Nádherně vybarvené stromy v anglickém parku

Zámek je otevřený do konce října o víkendech, tak si pospěšte a užijte si krásný park v podzimních barvách.

Werichova vila

Dům čp. 501 na Kampě

Dům, který dnes všichni znají jako Werichovu vilu, a ve kterém dnes sídlí Muzeum Kampa mecenášky umění Medy Mládkové, měl bohatou minulost.

Původně v těchto místech stála koželužna, kterou vlastnil v 17. století Servác Engel z Engelflussu, který zbohatl díky výrobě podešvové kůže zvané librovka, kterou dodával armádě. Ostrov Kampa byl ideální právě pro „mokré“ provozy, jakým byly mlýny a koželužny.

V 18. století zakoupil zahradu i s koželužnou rod Nosticů, kteří ji připojili ke svému paláci. Koželužna byla využívaná jako zahradní domek. Ten nechal v klasicistním stylu upravit Bedřich Nostic, který si na tuto práci najal Ignáce Palliardiho. Po rekonstrukci se zde nastěhoval Josef Dobrovský, který byl vychovatelem v rodině Nosticů.

V roce 1918 se dostal Dobrovského domek do rukou města. Město nechalo domek upravit architektem Bohumilem Hübschmannem. Po druhé světové válce zde dostal přidělený byt Jan Werich i Jiří Voskovec. Po jeho emigraci dostal byt přidělený básník Vladimír Holan. Jan Werich zde prožil třicet pět let. Dům obývali nájemníci až do roku 2002, kdy vilu zničily záplavy.

Strop z plakátů Osvobozeného divadla

Po opravách byla vila pronajatá v roce 2015 Muzeu Kampa. Můžete zde navšítivit muzeum V+W, případně navštívit jednu z mnohých kulturních akcí, které se zde pořádají. A také nevynechejte krásnou kavárnu IF Café, kde mají luxusní zákusky. Povídání o této vile bude také součástí procházky Couráme se po Kampě. Říjnový termín je sice vyprodán, ale můžete se těšit na její opakování v prosinci.

Couráme se po staroměstských klášterech

Kdy? 24.11.2019 od 14,00 hodin

Projdeme se po centru Prahy, od Náměstí Republiky, přes klikaté uličky Starého Města až na nábřeží na Křížovnické náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o místě, kde se plní přání – klášter menších bratří
  • o tajemném templářském řádu a místech s nimi spojenými
  • o stěhovavých dominikánech a tajemných dominikánkách
  • o jezuitské koleji – Klementinum
  • o jediném mužském řádu založeným ženou

Sraz před obchodním domem Kotva

Praktické informace: Délka procházky bude minimálně 1,5 hodiny a pak je možné se přesunout do restaurace nebo kavárny.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit na místě vstupenku za 150 Kč.

Vstupenky GOOUT.

Couráme se po Novém světě

Kdy? 9. listopadu 2019 od 14,00 hodin

Roubenka u Raka

Projdeme si Loretánské náměstí, Černínskou uličku, Nový svět a ulicí U kasáren se vrátíme do Loretánské uličky.

O čem si budeme při courání povídat?

  • o temné historii Černínského paláce
  • o smutném příběhu loretánských zvonků
  • o jediné roubence v centru Prahy
  • o vraždě, která se dostala do seriálu Hříšní lidé města pražského
  • o jedné z prvních dopravních nehod městské dopravy

SRAZ: na Loretánském náměstí u sochy Edvarda Beneše (tramvaj na Pohořelec a pak pěšky Loretánskou ulicí k Ministerstvu zahraničí).

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po Pražském hradě pro děti a rodiče

Kdy? 16. listopadu 2019 od 17,00 hodin

Projdeme si hradní areál, povíme si něco o historii, proložíme to příběhy a pověstmi a nachystány jsou i otázky za odměnu nejen pro děti…

A co se dozvíte?

  • kde najdete číslo popisné Pražského hradu
  • kde stál palác komořího Langa
  • jak to bylo s dostavbou chrámu sv. Víta
  • jaká pověst se váže k našemu největšímu zvonu
  • kde stojí naše šikmá věž
  • tajemství Zlaté uličky

SRAZ: U restaurace Lví dvůr naproti zastávky tramvaje Pražský hrad, před bezpečnostními kontrolami.

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky GOOUT

Slavín – Ač zemřeli, ještě mluví

Na vyšehradském hřbitově se nachází hrobka Slavín. Má představovat český pantheon – společné místo odpočinku vynikajících českých osobností.

Stavbu inicioval vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a financoval ji Petr Mikuláš Fischer, smíchovský starosta a velkoobchodník se dřevem. Ten ji následně věnoval do užívání spolku Svatobor. Architektem pomníku je Antonín Wiehl a stavba se stavěla v letech 1889-1893. Bohužel hrobka nebyla vhodná k pohřbívání, byla vlhká, takže Wiehl musel udělat ještě další úpravy. Výzdoba je z rukou sochaře Josefa Maudera. Na sarkofágu sedí socha Génia vlasti a po stranách Vlast truchlící a Vlast jásající. Bronzový kříž s ukřižovaným Ježíšem je prací sochaře Václava Levého. A protože došly peníze, krypta byla dokončena až ve 20. letech 20. století pod vedením Josefa Fanty, ale podle plánů Antonína Wiehla.

Nápis „Ač zemřeli, ještě mluví“ je mottem darovací listiny Petra Fischera.

Jako první v hrobce spočinulo v roce 1901 tělo Julia Zeyera a jako poslední sem byl uložen v roce 2013 Karel Höger. Je zde celkem 44 kobek. Ve 41 jsou umístění jednotlivci a ve dvou kobkách je 14 uren. Celkem je zde tedy pohřbeno 55 osobností a zbývá volná poslední kobka, kde lze umístit až osm uren. V tuto chvíli však spolek Svatobor nemá v úmyslu další pohřby do Slavína.

Vyšehradský hřbitov se Slavínem stojí za prohlídku. Není rozlehlý, takže jej můžete projít hezky křížem krážem. A kromě slavných osobností uložených na Slavíně, můžete navštívit hroby ostatních známých osobností, které zde odpočívají např. Waldemar Matuška, Vlasta Burian, Jan Neruda, Božena Němcová, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a mnoho dalších.

Prozatím se na vyšehradský hřbitov dostanete se mnou pouze na dětských prohlídkách, ale plánuji courání po Vyšehradě v odpoledních hodinách, abychom se spolu na hřbitov podívali a pověděli si další zajímavosti.

Kteří svatí odpočívají v areálu Pražského hradu – I. část

Pražský hrad

Kdo se účastníte mých „courání“ nebo se zajímáte o historii, určitě na Vás ze všech stran padají informace o různých svatých. Už jste přemýšleli, kde vlastně spočinuly jejich ostatky? Několik z nich odpočívá v areálu Pražského hradu. Postupně Vás s nimi budu seznamovat. Dnes tedy kaple Všech svatých a kostel sv. Jiří.

Kaple Všech svatých

Sv. Prokop – narodil se někdy mezi léty 970 a 985 v Chotouni a vzdělání pravděpodobně získal od staršího zkušeného kněze, který si snad ještě pamatoval staroslověnský jazyk a hlaholské písmo. Nechal se vysvětit knězem a oženil se. S ženou měl syna Jimrama, který jej později následoval. Později se stal benediktinským mnichem na Břevnově. Okolo roku 1009 opouští Prokop břevnovskou komunitu a odchází k Sázavě, kde nejprve žil v jeskyni jako poustevník. U své jeskyně začal stavět dřevěný kostelík a kolem něj začala vznikat komunita mnichů. Po dohodě s knížetem Oldřichem založil Sázavský benediktinský klášter se slovanskou liturgií. Zde zemřel v 25. března 1053 a uložen byl ve svém Sázavském klášteře. Dne 4. července 1204 byl v Sázavě svatořečen papežským legátem. Jeho ostatky byly přeneseny v roce 1588 ze Sázavy do Kaple Všech svatých na Pražském hradě.

Kostel sv. Jiří

Sv. Ludmila – narodila se okolo roku 860 knížeti Slaviborovi z kmene Pšovanů (dnes Mělník). Velmi mladá byla provdána za první českého knížete Bořivoje. Spolu byli pokřtěni pravděpodobně sv. Metodějem na Velké Moravě. Byla vždy mírná a spravedlivá a žila podle křesťanských zásad. Byla matkou přemyslovských knížat Spytihněva a Vratislava, jehož ženou se stala Drahomíra z kmene Stodoranů. Po smrti Vratislava v roce 921 byla vláda svěřena Drahomíře a výchova Vratislavových dětí, Václava a Boleslava, Ludmile. Drahomíře se to ale nelíbilo, takže Ludmila ustoupila a odstěhovala se na Tetín. Ani to Drahomíře nestačilo, takže vyslala své družiníky Tunnu a Gomona, kteří v noci z 15.-16. září v roce 921 Ludmilu uškrtili jejím šátkem. Byli si vědomi toho, že kdyby prolili její krev, stala by se mučednicí. Pohřbena byla na Tetíně. Po převzetí moci převezl její ostatky na Pražský hrad do kostela sv. Jiří kníže Václav. Stalo se tak v roce 935. Tím se stala oficiálně světicí. Oficiální svatořečení proběhlo v roce 11163 papežským legátem.

Pokračování příště…

Tímto si Vás dovoluji pozvat na sobotní Courání po tajemném Pražském hradě, kde se dozvíte mnoho dalších zajímavostí, projdete si areál včetně Zlaté uličky.

Couráme se po Pražském hradě pro děti a rodiče

Kdy? 12. října 2019 od 17,00 hodin

Zlatá ulička

Projdeme si hradní areál, povíme si něco o historii, proložíme to příběhy a pověstmi a nachystány jsou i otázky za odměnu nejen pro děti…

A co se dozvíte?

  • kde najdete číslo popisné Pražského hradu
  • kde stál palác komořího Langa
  • jak to bylo s dostavbou chrámu sv. Víta
  • jaká pověst se váže k našemu největšímu zvonu
  • kde stojí naše šikmá věž
  • tajemství Zlaté uličky

SRAZ: U restaurace Lví dvůr naproti zastávky tramvaje Pražský hrad, před bezpečnostními kontrolami.

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Couráme se po Kampě

Kdy? 19. října 2019 od 14,00 hodin

Čertovka

Projdeme se po ostrově Kampa, popovídáme si o historii tohoto umělého ostrova a kanálu Čertovka. Seznámíme se se zajímavými postavami, které na ostrově žily a tajemstvími, které tento ostrov obklopují.

A co se dozvíte?

  • historie vzniku ostrova a kanálu Čertovka
  • o vodnících na Kampě
  • kolik mlýnů bylo na ostrově
  • které významné osobnosti jsou s ostrovem spojeny
  • kde žil vltavský záchranář tonoucích

SRAZ: Na konci ulice Říční u vstupu do parku na Kampě (mostek přes Čertovku)

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu do Werichovy vily.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Nejmladší socha na Karlově mostě

Socha svatého Cyrila a Metoděje na Karlově mostě

Na místě nynější sochy stávalo sousoší sv. Ignáce z Loyoly, jehož donátorem byla Novoměstská jezuitská kolej. Při povodni v roce 1890 bylo toto sousoší strženo do Vltavy. Dnes můžeme najít originál v Lapidáriu Národního muzea.

Nové sousoší vzniklo k desátému výročí vzniku republiky a donátorem díla se stalo Ministerstvo školství. Tímto se socha stala jedinou, která byla financována ze státních prostředků. Autorem sousoší byl sochař Karel Dvořák, profesor vysoké školy uměleckoprůmyslové. Studoval u Josefa Václava Myslbek a Jana Štursy. Je autorem pomníku padlých na pařížském hřbitově Père-Lachaise a sochy Edvarda Beneše na Loretánském náměstí.

Sousoší zobrazuje svaté bratry Cyrila (Konstantina) a Metoděje (Michala), soluňské bratry, kteří působili nejprve jako misionáři na Krymu, odkud přinesli ostatky sv. Klementa. V 9. století působili na Velké Moravě, kde připravili bohoslužebné knihy ve slovanském jazyce. Slovanská liturgie musela být schválena papažem, takže se oba bratři vydali do Říma. Cyril bohužel v Římě zemřel. Metoděj se vrátil na Moravu, kde působil jako arcibiskup pro Velkou Moravu a Panonii. V roce 885 zemřel a pohřben byl na Velehradě.

Svatý Metoděj je v sousoší zobrazen jako kazatel se zdviženou rukou, zatímco svatý Cyril přináší knihu a kostel. Pod nimi stojí zástupci Velké Moravy.

Chcete se dozvědět o sochách na Karlově mostě více? Pak neváhejte a připojte se ke mě v sobotu 14.září v 7 hodin ráno a vychutnejte si procházku po Karlově mostě bez zástupů turistů. A kdo bude mít zájem, budeme pokračovat na snídani do Café Louvre.