Couráme se (© 2019 – 2024)

Pražské Jezulátko

Jezulátko se dostalo do Prahy se španělskou šlechtičnou Marií Manriquez de Lara, která se roku 1556 vdala za významného českého šlechtice Vratislava z Pernštejna. Legenda vypráví, že se Ježíšek ukázal ve snu mnichovi, který ji podle svého snu vymodeloval. Sama Marie ji pak věnovala své dceři Polyxeně jako svatební dar. Ta sošku věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné, kde byla soška velmi uctívaná.

V roce 1631 klášter vyplenila saská vojska, která sošku poničila, ale neodnesla a mniši ji našli pohozenou ve smetí s odlomenýma ručičkama. Naproti tomu pozdější vojska švédů kostel ušetřila, když švédskému generálovi vyprávěli o zázracích malého Ježíška.

Sláva Jezulátka byla tak veliká, že jej obdarovávali šlechtici šperky a klenoty. Soška je 10x ročně převlékaná a oblečky se střídají podle církevního kalendáře. Dnes se o něj starají karmelitky Dítěte Ježíše, které působí při kostele.

Které šatičky Jezulátka patří k nejvzácnějším? Kolik korunek má Jezulátko? Přijďte se dozvědět i další informace o bosých karmelitánech a kostele Panny Marie Vítězné na Couráme se po malostranských klášterech už tuto neděli 15. září ve 14 hodin. Těším se na Vás!

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Bazilika sv. Petra a Pavla po neogotické přestavbě v 19. a 20. století

Bazalika sv. Petra a Pavla byla založena knížetem Vratislavem II. okolo roku 1070. Později byla ještě rozšířena knížetem Soběslavem. Velká přestavba v gotickém stylu proběhla za vlády Karla IV. ve 14. století. Po husitských válkách byl kostel poškozen a neudržovaný chátral, takže musel být opraven. V 16. století byla provedena rekonstrukce kostela v renesančním stylu podle plánů významného italského architekta působícího v Praze Ulrica Aostalliho de Salla.

Velká přestavba proběhla v 18. století, kdy byl kostel zbarokizován podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela a stavbu realizoval František Maxmilián Kaňka. Tehdy byla odstraněna gotická klenba a nahrazena kupolemi. Na novém zaklenutí se podílel i významný architekt Carlo Antonio Canevalle.

Kostel, tak jak jej známe dnes, získal pseudogotickou podobu díky architektovi Josefu Mockerovi. Přestavbu dokončil po jeho smrti architekt František Mikše, který vytvořil obě kostelní věže vysoké 58 metrů. Ve štítu kostela jsou sochy patronů sv. Petra a Pavla, dvou andělů a Krista uprostřed, které byly vytvořené podle návrhu Štěpána Zálešáka. Na fasádě také zaujmou mozaiky sv. Cyrila a Metoděje vytvořené podle návrhu akademického malíře Antonína Krisana společností Solerti z Mnichova.

O chrámu můžeme s klidem tvrdit, že stavba prošla všemi historickými styly – od románského, gotického, renesančního a barokního, aby ji nakonec byla vrácena gotická podoba. Tento významný církevní stánek získal v roce 2003 titul basilica minor a to přímo od papeže Jana Pavla II.

V bazilice je uchováván obraz Vyšehradské madony. Jaký příběh se s obrazem váže? Jaká další významná památka se zde ještě nachází? Pojďte se se mnou v sobotu 7. září projít večerním Vyšehradem a dozvíte se mnoho dalších zajímavostí, které jsou spojeny s touto krásnou skálou nad Vltavou.

Barokní zbrojnice na Vyšehradě

Ctirad a Šárka – sousoší od Josefa Václava Myslbeka

Čtyři sochy od Josefa Václava Myslbeka, které původně zdobily domečky na vybírání mýta na Palackého mostě, dnes ohraničují oblast, kde se ještě do roku 1927 rozkládala velká budova zbrojnice. Stavba byla součástí konceptu Vyšehradu jako vojenské citadely. Jediný pozůstatek je vstupní brána na vyšehradskou akropoli, kterou tvoří dva portály zbrojnice spojené k sobě.

Zakázku na stavbu zbrojnice obdržel v únoru 1656 stavitel Santino de Bossi, který na kamenické práce najal kameníka Giovanniho Battistu Spinettiho. Vznikla jednopatrová stavba obdélníkového tvaru s vnitřním nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Protože de Bossi nebyl schopen dodržet rozpočet a stavbu dokončit, převzal práce Carlo Lurago. Nicméně i ten na práce využil svého políra, který práci neodvedl v dostatečné kvalitě. Taktéž budova byla provizorně zastřešena šindelem a teprve o několik let později dostala novou střechu.

Libuše a Přemysl – sousoší od Josefa Václava Myslbeka

V roce 1911 byl zrušen status pevnosti a začaly se objevovat návrhy, co s uvedenou budovou. Dokonce se uvažovalo, že se zde udělá vojenské muzeum. Budova však připadla poštovnímu úřadu, který jej využíval až do roku 1927. V podvečer 10. ledna 1927 byl spatřen oheň, který se velmi rychle rozšířil po celé budově. Hasiči už pouze chránili vedlejší budovy, aby oheň nepřeskočil na kostel sv. Petra a Pavla. Budova celá shořela a zbytky byly odstraněny. Na místě budovy vznikl sad a do původních rohů budovy byly umístěny Myslbekovy sochy.

Jaké má budova zbrojnice pražské prvenství? Která z Myslbekových soch byla úplně zničená při bombardování? Toto i další zajímavosti se dozvíte na procházce Couráme se podvečerním Vyšehradem. Procházka se koná už v sobotu 7. září 2019 od 18,00 hodin.

Historická budova Národního muzea

Kopule Národního muzea z druhé strany, z vyhlídkové plošiny

Nedávno jsem měla možnost navštívit zrekonstruovanou hlavní budovu Národního muzea ve všední den, bez davů turistů a školních zájezdů. Se vstupenkou jsem zakoupila ihned vstup na vyhlídkovou plošinu nad kopulí.

A než nastal čas, kdy jsme výtahem vyjeli nahoru, obdivovala jsem zrekonsturovanou historickou část.

Dne 15. dubna 1818 vydala česká šlechta slavnostní provolání, kterým zřídili Vlastenecké muzeum v Čechách. Později dostalo název Muzeum království Českého a dnes funguje pod názvem Národní muzeum. Dva hlavní zakladatelé byli František Antonín hrabě Kolovrat-Libštejnský a Kašpar Maria hrabě Šternberk, který věnoval muzeu své rozsáhlé sbírky.

Nejprve se sbírky shromažďovaly v minoritském klášteře sv. Jakuba a na dalších místech. Pvním stálým sídlem se stal Šternberský palác, který muzeu propůjčil právě hrabě Šternberk. Muzeum pak zakoupilo novou budovu – Nostický palác na Příkopech. Když i ten přestal stačit, začala se řešit nová budova.

Roku 1876 věnovala městská rada na stavbu pozemek na horním konci Václavského náměstí v místech, kde se právě bourala Koňská brána. Konkurz na stavbu vyhrál architekt Josef Schulz. Nová stavba dostala povolení 27. června 1885 a ihned se začalo se stavbou. Slavnostní otevření proběhlo 18. května 1891, kompletní výzdoba však byla dokončena až v roce 1901. Na výzdobě se podíleli nejvýznamnější umělci té doby: Bohuslav Schnirch, Antonín Wagner, Antonín Popp, Vojtěch Hynais, Václav Brožík nebo Julius Mařák.

V letech 2011-2018 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a dnes je opět budova muzea zpřístupněna veřejnosti a postupně přibývají nové expozice. Za mé návštěvy byla přístupná výstava 200 nejlepších exponátů a ještě jsem stihla Česko-Slovenskou výstavu. A taky nesmím zapomenout na kostru Plejtváka myšoka.

A největší zážitek? Vyhlídka z kupole. Je dechberoucí. Celé Václavské náměstí máte jako na dlani. A když se dost vynadíváte na město, můžete se otočit směrem dovnitř a obdivovat kupoli z druhé strany. Taktéž můžete obdivovat konstrukce zastřešení dvorany. Přestože historická budova Národního muzea ještě není plně vybavena expozicemi, stojí za návštěvu.

Zajeďte se courat do Lánského parku

ZÁMEK

Lánský zámek je dnes všem známý jako jedno ze sídel prezidenta České republiky. Původně se však jednalo o zámek významného šlechtického rodu Fürstenbergů, kteří jej získali na začátku 18. století. V letech 1821-25 získal zámek dnešní podobu, kdy jej přestavěl kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu. Vzhledem k tomu, že Fürstenbergové patřili k německé šlechtě, necítili se v nově vzniklé republice dobře a tak využili příležitosti a zámek v roce 1921 za 25 miliónů korun československých prodali státu. Následovaly úpravy pod vedením Josipa Plečnika. Po dokončení se zámek stal letním sídlem prezidenta Československé republiky.

ZÁMECKÝ PARK

Už v roce 1785 zřídil hospodářský správce M. G. Stumpf kolem zámku malé arboretum s mnoha druhy cizokrajných rostlin a rosárium. Teprve po likvidaci vodního příkopu a valů byl v roce 1852 za knížete Karla Egona II. z Fürsenbergu založen velký anglický park . Dále se vybudoval rybník pro vodní ptactvo a bažantnice s oborou pro vzácnou zvěř. Rybník zvaný „Bahňák“ byl později přebudován Plečnikem. Antická fontána s dórskými pilastry má pět lvů chrlících vodu, představující Čechy, Moravu, Slezsko, Slovenskou a Podkarpatskou Rus. Fontána představuje pět sloupů Republiky československé.

PALMOVÝ SKLENÍK

V roce 1875 odkoupili Fürstenbergové tři sousední usedlosti a v jejich místech nechali zřídit palmový skleník a zelinářskou zahradu. Projekt na stavbu navrhl Jan B. Urban, železné konstrukce vyrobili dělníci ve fürstenberských železárnách ve Staré Huti, litinové dekorace dodal vídeňský dvorní zámečník Albert Milde, rodák ze Vsetínska. Skleněné tabule dodala firma pražského obchodníka Franze Götze, která je také osadila a zakytovala. Bohužel skleník byl v době odkupu státu ve smutném stavu a měl být stržen, ale Plečnik se rozhodl jej opravit. Rozšířil také kolmé křídlo, zakončené manipulačním domkem. Zimní zahrada a nové křídlo bylo dokončeno v roce 1923. Palmovnu a zimní zahradu Plečnik spojil nově proraženým mohutným obloukem a jednoduchým krátkým schodištěm, do jehož středu vložil zaoblenou nádrž s chrličem. V 80. letech 20. století byl opět ohrožen zbouráním, ale taktéž se povedlo skleník obnovit a dnes jej můžeme obdivovat krásně zrekonstuovaný.

Dnes můžete zámek obdivovat z úctyhodné vzdálenosti a vstup je možný pouze do parku a skleníku. Každopádně park i skleník si určitě vaši pozornost zaslouží. V parku můžete nachodit spousty kilometrů a obdivovat nádhernou zeleň. Své kroky můžete dále směřovat do obory, která na park navazuje. A nedaleko zámku se nachází lánské muzeum se zajímavými expozicemi.

Couráme se po malostranských klášterech

Kdy? 15. září 2019 ve 14,00 hodin

Kostel Maří Magdalény dnes Muzeum České hudby

Budeme se courat po Malé Straně, kde se projdeme Karmelitskou ulicí, zastavíme se u Maltézských rytířů, dále projdeme Josefskou a Tomášskou ulici a procházku zakončíme u kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

O čem si budeme povídat?

o zaniklém řádu Magdalenitek a kostelu sv. Máří Magdalény
o zvláštním vztahu Maltézských rytířů s papežským stolcem
o Panně Marii Škapulířové a co je to vlastně zač ten „škapulíř“
o pražském Jezulátku
o pozůstatcích luxusního sídla pražských biskupů
o pivovaru u sv. Tomáše
o jezuitech a jejich malostranské koleji

SRAZ: Před vchodem do Českého muzea hudby, Karmelitská 2/4 (zastávka tramvaje: Hellichova)

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po tajemném Pražském hradě

Kdy? 21.9.2019 od 19,00 hodin

Projdeme si areál Pražského hradu bez návalu turistů a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými místy.

A co se dozvíte?

kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
kde se nachází nejstarší kostel v Praze
jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
o prvním ženském klášteře a šikmé věži
kde se nachází vstup do paralelní Prahy
zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

Sraz: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po Karlově mostě

Kdy? 14. září 2019 od 7,00

Vyhlídka z Křížovnického náměstí na panorama Pražského hradu a Karlova mostu

Pojďme se projít po ranním Karlově mostě bez davů turistů. Povíme se o obou mosteckých věžích a mystériích s nimi spojenými a samozřejmě o sochách na mostě.

Co se dozvíte?

o slavném slunovratovém mystériu
o tajemných poselstvích ukrytých na Staroměstské mostecké věži
o tajemném reliéfu v Juditině věži
o historii kamenného mostu
jak to bylo skutečně s Janem Nepomuckým
o sochách na mostě

Sraz: Křížovnické náměstí u sochy Karla IV.

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na ranní kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se podvečerním Vyšehradem

Kdy? 7. září 2019 v 18,00 hodin

Projdeme se v podvečer po starobylém Vyšehradě a budeme si užívat krásné vyhlídky na Prahu. Také si budeme povídat o nejstarší historii této skály nad Vltavou, ale nezapomeneme také na významnou vojenskou a církevní historii.

O čem si budeme povídat?

Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
Jaká tajemství ukrývají kasemata?
Utajené církevní památky
Kde stával královský palác?
Jaký je rozdíl mezi vyšehradským hřbitovem a Slavínem
Tajemné čertovy kameny

Sraz: U Táborské brány – ulice Na Pankráci

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po Vyšehradě pro děti a rodiče

Kdy? 28. září 2019 od 14 hodin

Vydáme se na courání po bájném Vyšehradu, po stopách mýtů a pověstí spojených s počátky našeho státu. Naše povídání spojíme i s úkoly, které děti budou plnit a za které je čeká na konci sladká odměna a diplom.

A o čem si budeme povídat?

o Krokovi a jeho třech dcerách
odkud skočil Šemík do Vltavy a kde je jeho hrob
kde lovil silák Bivoj divočáky
o dívčí válce
o tajemné pokladu a rytířích, kteří se zde ukrývají
o čertových sloupech

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny.

SRAZ: Před stanicí Vyšehrad metra C směrem ke Kongresovému centru

Jednotná cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT