Couráme se (© 2019 – 2024)

Couráme se po staroměstském opevnění – II.

Kdy? 21. července 2019 od 14,00

Projdeme si část od Můstku přes Perlovou ulici, ulici Na Pernštýně, Bartolomějskou, Karoliny Světlé, Křížovnické náměstí a courání ukončíme u Kaprovy ulice.

Co se na courání dozvíte?

o vzniku Starého Města – rychlé opáčko z I. části
kudy vedlo staroměstské opevnění a jak vypadalo
kde stály brány a fortny
proč se říká kostelům „ve zdi“
o jediném řádu, který má má kořeny v Čechách
o prvním kamenném mostě
o nejkrásnější mostecké věži
o zmizelých kostelech

Sraz: V ulici Provaznická u vchodu do metra, naproti restaurace Provaznice.

Vstupné na místě: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se z Pohořelce na Petřín

Kdy? 13. července 2019 od 17,00

Pojďme se projít od Strahovského kláštera přes Pohořelec na Petřín. Užijeme si nádherné výhledy na panorama Prahy a procházku zakončíme u lanovky.

Co se dozvíte?

o šílené cestě do Magdeburgu pro ostatky sv. Norberta
o hotelu Questenberk – býval to opravdu kostel?
odkud pochází Panna Marie z Exilu
o popravišti na Petříně
o neskutečných realizacích nadšenců z Klubu českých turistů

Sraz: U hlavní brány do areálu Strahovského kláštera z ulice Dlabačov

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po Karlově mostě

Kdy? 27. července 2019 od 7,00

Pojďme se projít po ranním Karlově mostě bez davů turistů. Povíme se o obou mosteckých věžích a mystériích s nimi spojenými a samozřejmě o sochách na mostě.

Co se dozvíte?

o slavném slunovratovém mystériu
o tajemných poselstvích ukrytých na Staroměstské mostecké věži
o tajemném reliéfu v Juditině věži
o historii kamenného mostu
jak to bylo skutečně s Janem Nepomuckým
o sochách na mostě

Sraz: Křížovnické náměstí u sochy Karla IV.

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na ranní kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Ve středověku se v této oblasti rozkládala osada Nebovidy, kde stával klášter s kostelíkem sv. Máří Magdalény a v něm sídlily dominikánky, které na počátku 14. století zakoupily kostel sv. Vavřince po zrušených templářích. Následně opuštěný klášter obsadily takzvané „Bílé paní“, řád magdalenitek. Bohužel klášter i kostelík byly vypáleny v době husitských válek.

V roce 1604 dostali areál do správy dominikáni, kteří si tady vybudovali novou klášterní budovu a při něm kostel sv. Máří Magdalény a to podle plánu architekta Francesca Carattiho. Stavba kostela ale trvala hodně dlouho a dominikáni si jej dlouho neužili, neboť roku 1783 byl areál poslán do dražby pro zadluženost. Kostel byl odsvěcen a stal se místem, kde se střídaly různé instituce.

Nejprve zde byly sklady a kanceláře, pak zde sídlil poštovní úřad a finálně kasárna pražských četníků. Po 2. světové válce zde byl umístěn Státní úřední archiv. Po jeho přestěhování do nových prostor na Chodov přešla budova do správy Národního muzea, které zde umístilo České muzeum hudby.

Stavba kostela trvala dlouho zejména kvůli financování. Pokud se chcete dozvědět, jak to bylo s financováním stavby a který rod přivedlo financování ke krachu, přijďte na Courání po komendách a klášterech Malé Strany v neděli 9. června od 14,00 hodin. Dozvíte se i další zajímavosti spojené s klášterními stavbami Malé Strany.

Slunovratové mystérium

Výhled ze Staroměstské mostecké věže na panoráma Pražského hradu s katedrálou sv. Víta

Už na jedné z prvních poštovních známek mladé Československé republiky vyobrazil světově uznávaný umělec Alfons Mucha mysterium západu slunce o letním slunovratu za chrámem sv. Víta.

Ono slavné slunovratové mystérium je dílem Petra Parléře, který je autorem jak katedrály sv. Víta, tak staroměstské mostecké věže. Stavby v době vlády Karla IV. měly i duchovní rozměr a symboly sdělovaly poselství tehdejšímu lidu, který sice mnohdy číst neuměl, ale symbolům rozumněl.

A jak to funguje? Pokud budete stát u Staroměstské mostecké věže v den slunovratu a bude se dívat směrem ke katedrále, mělo by slunce při západu projít nejprve přes velkou věž, pak přes sanktusník (malou věžičku na střeše) a následně by mělo zmizet vpravo za katedrálou. A tudíž mělo původně vzdát hold sv. Václavovi (velká věž s hrobem sv. Václava), sv. Vojtěchovi (sanktusník – hrob sv. Vojtěcha) a sv. Vítovi (vpravo vzadu – hrob sv. Víta). Vše bylo korunováno tím, že slunovrat v juliánském kalendáři připadl na 15. června, kdy má svátek sv. Vít. Svatý, jehož kult přinesl do Čech sv. Václav.

Který svatý byl přemístěn, takže o něm uvedený předpoklad neplatí? Ke slunovratu a chrámu sv. Víta se taktéž váže tajemství pražské slunovratové linie. Kdo se chcete o tajemstvích spojených se stavbami Pražského hradu dozvědět více, přijďte v pátek 7. června v 19,30 na Courání po tajemném Pražském hradě.

A kdo máte odvahu se vrhnout mezi davy turistů, přijďte se podívat v pátek 21. června 2019 na pražské slunovratové mystérium a přesvědčit se, zda slunce zapadá přesně podle předpokladu.

Sochy na vyšehradské akropoli

Záboj a Slavoj od Josefa Václava Myslbeka

Na hlavní akropoli Vyšehradu vedle baziliky sv. Petra a Pavla se rozkládá prostor, který je lemovaný čtyřmi sousošími od sochaře Josefa Václava Myslbeka.

Sousoší představují bájné postavy z našich pověstí a mýtů, přesněji z královedvorského rukopisu, padělku Václava Hanky: Libuši a Přemysla, Záboje a Slavoje, Ctirada a Šárku a Lumíra a Píseň.

Sochy původně zdobily Palackého most, kde byly osazeny na domcích, ve kterých se vybíralo clo. Bohužel sousoší byla poničena bombardováním Prahy v březnu roku 1945, zejména ta, která byla umístěna na straně k Palackému náměstí. Odtud byla přemístěna v roce 1947 sem na Vyšehrad a poslední sousoší Libuše a Přemysl bylo dodáno později, protože musela být vytvořena jeho kopie.

Dnes sochy označují plochu, kde stávala barokní zbrojnice ze 17. století. Ta bohužel ve 20. letech 20. století vyhořela a již nebyla obnovena. Kde můžeme najít pozůstatek zbrojnice? Kde pravděpodobně stál gotický palác Karla IV., kde se uchovávaly lýkové střevíce a mošna? Toto a mnohem více, hlavně hravou formou, se dozvíte na Couráme se po Vyšehradě pro děti a rodiče již v sobotu 1. června 2019. A hlavně předpověď hlásí hezké počasí, takže to bude den jako stvořený zakončit procházku piknikem na hradbách. Těším se na Vás.

Čertovy kameny na Vyšehradě

Tajemné kamenné stély opřené o sebe vzbuzují stále velké emoce. Občas u kamenů potkáte podivíny, kteří čerpají z kamenů pozitivní energii. Za slunných dní kameny vydávají lehký zápach síry, takže je jiní považují za dílo ďáblovo.

A realita? Kameny samotné váží 2,5 tuny a měří dohromady téměř šest metrů. Jsou z horniny zvané granodiorit, kamene blízkého žule. Do roku 1787 byly umístěny v bazilice, následně byly přesunuty na hřbitov a finálně v roce 1888 je dělostřelci přenesli na současné místo, kde původně stála strážnice. Má se jednat o pohanský časoměrný sloup, případně překlad z kostela, který se rozlomil.

Na našem courání po Vyšehradě pro děti nás však budou zajímat pověsti o čertovi Zardanovi, který prý kamenný sloup přinesl z italského Říma z chrámu Santa Maria in Trastevere. Ale tento příběh si však povíme až na našem Courání po Vyšehradě pro děti a rodiče. Tak přijďte! Budeme si vykládat pověsti, budeme hledat odpovědi na otázky a také vás čeká náročný samostatný úkol! Těším se na Vás.

Jak jsme se courali Nocí kostelů

V rámci včerejšího courání jsme navštívili pět kostelů na Hradčanech a Malé Straně a zjistili jsme zde různé zajímavosti.

Kostel sv. Jana Nepomuckého je zapůjčen jako vojenský kostel armádě a my jsme měli možnost si promluvit s vojenskými kaplany. Zjistili jsme třeba, že patronem vojáků je sv. archanděl Michael a sv. Jiří.

Hlavní oltář v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech

V kostele sv. Benedikta u karmelitek jsme si prohlédli mumii převorky Marie Elekty u Ježíše, která zde přečkala i komunistický režim, přesně podle slov kardinála Berana: „je-li svatá, ochrání sebe i klášter“.

Mumie Marie Elekty u Ježíše v kostele sv. Benedikta na Hradčanech

Letos po delší době otevřená Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v areálu Strahovského kláštera neměla razítko 😊, protože pan farář to prostě nestihl zařídit. Premonstráti mají nového opata, který je více otevřený veřejnosti, což je pozitivní zpráva.

Zjistili jsme, že ze strahovských teras je nádherná vyhlídka na podvečerní Prahu.

Nejkrásnější setkání nás čekalo u Nemocnice Milosrdných sester pod Petřínem. Historii kostela, nemocnice a sester Boromejek nám odvykládala známá sestra boromejka Angelika Pintířová. Zjistili jsme, že v úředních knihách vždy nemocnice patřila boromejkám a mši můžete poslouchat na svém lůžku ve sluchátkách.

Poslední kostel, který jsme navšívili byl kostel Panny Marie Ustavičné pomoci, tzv. kostel theatinů. Zde jsme si v průběhu prohlídky vyslechli varhaní koncert.

Courání jsme zakončili v Malostranské besedě na pivu a krátkém posezení.

Byl to krásný večer se skvělou skupinou lidí. Moc všem děkuji a těším se s Vámi na dalším courání.

Byli jste báječní.

Sabina

Jindřišská věž

Jindřišská věž vlastně není jen věž, je to samostatná zvonice kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty postavená v 15. století v gotickém stylu. Ve zvonici byly umístěny tři zvony, z nichž se zachoval ten nejstarší a to zvon Marie z roku 1518. Zvonice prošla v průběhu doby mnoha peripetiemi, ničily ji vojska nebo přírodní živly (vichřice odnesla v 19. století střechu zvonice).

V 19. století proběhla neogotická přestavba podle plánů Josefa Mockera, díky níž se z věže stala nejvyšší volně stojící zvonice v Praze s výškou 65,7 metru.

Poslední přestavba proběhla v roce 2001, kdy došlo k vestavbě nových pater a výtahu bez toho, aby tato vnitřní vestavba byla nějak spojena s tou vnější. Říká se, že je to vestavba věže ve věži. Na krovu je umístěna zvonohra s deseti zvony z dílny pana Manouška, která má v repertoáru 1152 melodií a kterou si můžete nechat zahrát.

Máte tedy možnost vyjet výtahem až na půdu do 10. patra, odkud je krásná vyhlídka na Prahu, nechat si zahrát píseň od zvonohry a pak pomalu scházet zpět do přízemí a prohlédnout si ostatní patra, v některých bývají zajímavé výstavy. A pokud budete mít štěstí, budete na věži úplně sami!

Kostel sv. Karla Boromejského

Kostel je úzce spojen s působením Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Čechách.

Ve 30. letech 19. století byly vyslány čtyři dívky z Českých Budějovic do Nancy ve Francii, kde vstoupily do kláštera a následně se vrátily do Prahy jako členky nové Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a začaly působit v Klárově ústavu. Brzy si ale zřídily vlastní dům (tzv. mateřinec), kde měly šest lůžek pro pacienty. Do nového řádu se začalo hlásit stále více děvčat, takže domek přestal stačit. Rozhodly se tedy začít stavět dům nový.

Na novou stavbu jim štědře přispěl kníže František Lobkowicz a jeho sestra Helena. Kníže na stavbě nového areálu také přiložil ruku k dílu. Podle plánu Adalberta Gudery vznikla čtyřkřídlá dvoupatrová budova nemocnice, sloužící také jako klášter. Kostel přiléhající k budově je jednoduchá empírová stavba z roku 1851. Na průčelí se nacházejí tři sochy – sv. Josefa, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Nemocnice patřila k nejlepším v Praze.

Kostel fungoval až do 60. let 20. století, kdy byl odsvěcen a stalo se z něj skladiště knih. V roce 1990 byl kostel Boromejkám vrácen a byl znovu zrestaurován a vysvěcen.

Chcete se dozvědět o kostele a Boromejkách více? Pojďte se mnou do víru Noci kostelů a navštívíme spolu pět kostelů na Hradčanech a Malé Straně, dozvíte se o historii kostelů a řádů, kteří jsou s kostely spojeni.