O postavení Nové brány rozhodl král Vladislav II. Jagellonský, který v té době sídlil ve vedlejším Králově dvoře. Základní kámen byl položen roku 1475. Stavba byla financována z pokladny Starého Města pražského, protože král si rozhodl, ale měl obrovské výdaje s opravami Pražského hradu.
Stavitelem byl nejprve jmenován místní stavitel Václav, ale již roku 1478 přebírá stavbu stavebník a kameník Matěj Rejsek z Prostějova. Nová brána nahradila původní bránu sv. Ambrože, které si říkalo nejprve Horská, protože vedla na Kutnou Horu, později Odraná, kvůli jejímu smutnému stavu.
Přes Novou bránu měl vstupovat na území Starého Města pražského korunovační průvod českých králů, takže vlastně započínala slavnou Korunovační či Královskou cestu, která končila na Pražském hradě v chrámu sv. Víta.
Bohužel brána zůstala po přestěhování krále na Pražský hrad v roce 1484 nedokončená a od konce 17. století sloužila jako skladiště střelného prachu. Od té doby se nazývá Prašnou. Dnešní stav pochází z přestavby z 19. století pod taktovkou Josefa Mockera a je přestavěna v pseudogotickém stylu.
Kde stála původní brána sv. Ambrože? Jak se měšťané odvděčili králi za to, že museli stavbu financovat sami? Přijďte na courání po staroměstkém opevnění už tuto středu od 17,30 hodin a dozvíte mnoho dalších zajímavostí. Těším se na Vás.