Kdo se účastníte mých „courání“ nebo se zajímáte o historii, určitě na Vás ze všech stran padají informace o různých svatých. Už jste přemýšleli, kde vlastně spočinuly jejich ostatky? Několik z nich odpočívá v areálu Pražského hradu. Dnes začneme s katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Sv. Václav – patron země české
Narodil se pravděpodobně okolo roku 908 knížeti Vratislavovi a kněžně Drahomíře na některém z hradišť ve Středních Čechách, které spadaly pod přemyslovskou doménu. Lidová pověst je klade do Stochova na Kladensku. Jméno obce totiž značí „sto chův“, které se měly o malého chlapce starat. V sedmi letech postoupil obřad postřižin, který se odehrál v kostele Panny Marie na Pražském hradě. Vzdělání v Budči si prý vyžádal samotný Václav, ale spíš to bylo z důvodu existence potřebného zázemí na hradišti pro mladého knížete. A také zde byl kněz, který byl schopen zabezpečit jeho vzdělávání. Václav se učil citovat a zpívat žalmy. Znalost čtení a psaní na nejvyšší úrovni bylo k dispozici pouze na školách církevních, ale to Václav nepodstoupil. Nicméně v době, kdy vládci neuměli číst a psát, bylo i toto vzdělání mimořádné. V roce 921 se po smrti svého otce stává knížetem, ale z důvodu neplnoletosti za něj vládne kněžna Drahomíra. Vlády se Václav ujímá někdy v letech 924-925. Spousta legend tvrdí, že konal milosrdné skutky a snažili se jej zpodobnit jako mnicha. To v době jeho vlády je velmi nepravděpodobné, protože takový vládce by se na trůně dlouho neudržel. Antropologický výzkum na lebce Václava odhalil zhojené zranění, což podporuje spíše obraz knížete válečníka. Dějiny konstatují, že byl ženat, ale manželství zůstalo bezdětné. S jakousi ženštinou prý zplodil syna Zbraslava.
Historikové zmiňují dva konflikty, kterých se Václav zúčastnil. První z nich byl střet s kouřimským vévodou. Střetnutí skončilo smírem a Václav nechal kouřimského vévodu dále spravovat tuto oblast. Podle legendy se nad hlavou knížete objevil kříž, který vévodu kouřimského odradil od útoku a knížeti se vzdal. Druhý spor vyvolal Jindřich I. Saský, který se rozhodl napadnout slovanské kmeny včetně kmene Čechů. A Václav musel začít jednat. Podnikal strategické kroky k oddálení vpádu, např. stavbu třetího pražského kostela zasvětil sv. Vítu, jehož kult byl velmi oblíben v Sasku. Jindřich tedy napadl slovanské kmeny, ale v Čechách mu bránilo spojení země se západním křesťanským světem. Přesto musel začít Václav platit dobrovolně roční poplatek do Saska.
Historikové nemají jasno, zda to byla Václavova politika či jiné důvody, které vedly k zavraždění vládnoucího knížete. Na pozvání svého bratra Boleslava přijel na svátek sv. Kosmy a Damiána na hrad Boleslav. Po mši zůstal Václav přes noc, protože se zde uskutečnila slavnostní hostina. O spiknutí se Václav dozvěděl, ale přesto Boleslav neopustil. Druhý den ráno se odebral Václav do kostela. Cestou potkal Boleslava, který snad vyvolal spor a na Václava zaúčtočil. Ten útok bezproblému odrazil a Boleslava srazil na zem. V tom okamžiku přiběhli členové družiny, kteří Václava zranili a potom jej jeden z družiníků Boleslava probodl. Z legend víme, že se to stalo v pondělí 28. září. Historikové doplnili rok 935.
Tělesné ostatky pohřbila nejprve na hradě Boleslav jeho matka Drahomíra. Kdy došlo k převozu ostatků do Prahy nemáme žádné zprávy. Svatořečení pravděpodobně proběhlo později za vlády Boleslava II. v souvislosti se založením pražského biskupství. Je možné, že Václava kanonizoval první pražský biskup Dětmar. Od 10. století je sv. Václav uctíván nejen doma, ale i v cizině. Postupně byl sv. Václav proměněn ve věčného panovníka sídlícího na nebesích, který svou moc propůjčoval právě vládnoucím panovníkovi, kterému byl ochráncem. Tento kult se rozšířil zejména za vlády Karla IV. V současnosti je sv. Václav hlavním patronem země české.
S couráním se do prozatím do Chrámu sv. Víta nedostanete, ale můžete se mnou například prozkoumat pozůstatky kostela Panny Marie, kde měl sv. Václav postřižiny. A to na jedné ze dvou procházek po areálu Pražského hradu – podvečerní Couráme se po tajemném Pražském hradě a dětská Couráme se po Pražském hradě pro děti a rodiče.
Kdo se účastníte mých „courání“ nebo se zajímáte o historii, určitě na Vás ze všech stran padají informace o různých svatých. Už jste přemýšleli, kde vlastně spočinuly jejich ostatky? Několik z nich odpočívá v areálu Pražského hradu. Postupně Vás s nimi budu seznamovat. Dnes tedy kaple Všech svatých a kostel sv. Jiří.
Kaple Všech svatých
Sv. Prokop – narodil se někdy mezi léty 970 a 985 v Chotouni a vzdělání pravděpodobně získal od staršího zkušeného kněze, který si snad ještě pamatoval staroslověnský jazyk a hlaholské písmo. Nechal se vysvětit knězem a oženil se. S ženou měl syna Jimrama, který jej později následoval. Později se stal benediktinským mnichem na Břevnově. Okolo roku 1009 opouští Prokop břevnovskou komunitu a odchází k Sázavě, kde nejprve žil v jeskyni jako poustevník. U své jeskyně začal stavět dřevěný kostelík a kolem něj začala vznikat komunita mnichů. Po dohodě s knížetem Oldřichem založil Sázavský benediktinský klášter se slovanskou liturgií. Zde zemřel v 25. března 1053 a uložen byl ve svém Sázavském klášteře. Dne 4. července 1204 byl v Sázavě svatořečen papežským legátem. Jeho ostatky byly přeneseny v roce 1588 ze Sázavy do Kaple Všech svatých na Pražském hradě.
Kostel sv. Jiří
Sv. Ludmila – narodila se okolo roku 860 knížeti Slaviborovi z kmene Pšovanů (dnes Mělník). Velmi mladá byla provdána za první českého knížete Bořivoje. Spolu byli pokřtěni pravděpodobně sv. Metodějem na Velké Moravě. Byla vždy mírná a spravedlivá a žila podle křesťanských zásad. Byla matkou přemyslovských knížat Spytihněva a Vratislava, jehož ženou se stala Drahomíra z kmene Stodoranů. Po smrti Vratislava v roce 921 byla vláda svěřena Drahomíře a výchova Vratislavových dětí, Václava a Boleslava, Ludmile. Drahomíře se to ale nelíbilo, takže Ludmila ustoupila a odstěhovala se na Tetín. Ani to Drahomíře nestačilo, takže vyslala své družiníky Tunnu a Gomona, kteří v noci z 15.-16. září v roce 921 Ludmilu uškrtili jejím šátkem. Byli si vědomi toho, že kdyby prolili její krev, stala by se mučednicí. Pohřbena byla na Tetíně. Po převzetí moci převezl její ostatky na Pražský hrad do kostela sv. Jiří kníže Václav. Stalo se tak v roce 935. Tím se stala oficiálně světicí. Oficiální svatořečení proběhlo v roce 11163 papežským legátem.
Pokračování příště…
Tímto si Vás dovoluji pozvat na sobotní Courání po tajemném Pražském hradě, kde se dozvíte mnoho dalších zajímavostí, projdete si areál včetně Zlaté uličky.
