Kláštery – 4. stránka – Couráme se (© 2019

Chodíte za Tadeáškem?

Svatý František Serafinský nebo Svatý František z Assisi od sochaře Františka Preisse

Vedle obrovského chrámu konzumu na náměstí Republiky stojí malý kostelík sv. Josefa a při něm se nalézá konvent kapucínů. Druhý pražský kapucínský klášter nechal zbudovat Ferdinand II. Nákup pozemků pro klášter financoval hlavně baron Gerard z Questenberka. Nový kostel s klášterem byl vysvěcen roku 1653. Josef II. klášter zrušil roku 1786 a byla zde zřízena kasárna. Ty zde vydržela až do 90. let minulého století.

Kostel sv. Josefa se však zachoval. Nový klášter byl vybudován v sousedství kostela a od roku 1992 zde působí komunita kapucínů.

Před vstupem do kostela se nacházejí v nikách dvě sochy – jedna socha je od sochaře Františka Preisse sv. František Serafinský, který se původně nacházel na Karlově mostě a socha sv. Jana Nepomuckého. Ve dvoře se pak nachází socha sv. Judy Tadeáše, kterého všichni znají jako „Tadeáška“. K němu chodí lidé se svými přáními, které jim prý pomáhá plnit.

Proč zmizela socha sv. Františka z Karlova mostu? Jak je spojena píseň Kde domov můj s místními kasárnami? A čím se liší kapucíni od minoritů a observantů? A jak poznáte františkána? Přijďte se courat po komendách a klášterech v sobotu 27. dubna.

Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel s klášterem minoritů byl založen ve 13. století v souvislosti se stavbou staroměstkého opevnění. Král Václav I. chtěl mít v novém městě kláštery nově vzniklých žebravých řádů, jež byly spjaté s městy a jejich obyvateli. Řeholníci měli provádět kazatelskou činnost a pečovat o duchovní blaho obyvatelstva. A minorité nebo-li menší bratři františkáni byli na tuto činnost osvěčení.

Kostel byl dostavěn v roce 1339 a jeho rozměry byly úctyhodné. Až do dostavby katedrály sv. Víta si udržel své prvenství – byl nejdelším pražským kostelem. Klášter byl velmi rozsáhlý a v budově refektáře se konaly dvě hostiny krále Jana Lucemburského – korunovační hostina s Eliškou Přemyslovnou a svatební hostina s Beatrix Bourbonskou.

Po několika požárech, které kostel poškodily, došlo k rozsáhlé barokní přestavbě. Kostel je plný děl slavných barokních umělců, např. Václava Vavřince Rainera, Jana Křtile Lišky, Jana Jiřího Heinsch a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a dalších. Nacházejí se zde čtyři Brandlovy obrazy. Nádherná jsou také plastická sousoší nad vstupním průčelím od Ottavia Mosta.

Víte, že je kostel považován za počátek české Svatojakubské cesty už od dob Karla IV.? Že na zdejší kostelní varhany hrál i Antonín Dvořák? A že se zde nachází jeden z nejkrásnějších barokních náhrobků?

Přijďte na Courání po komendách a klášterech a dozvíte se mnoho dalšího.

Velkopřevorský mlýn – Maltézská komenda

Čertovka s velkopřevorským mlýnem v pozadí

Někteří lidé přecházející Karlův most se zastaví nad Čertovkou a obdivují nádhernou vyhlídku na toto slepé rameno Vltavy a pozastaví se nad mlýnským kolem se sochou vodníka, které místo dokresluje.

Budova mlýnu vznikla ve 13. století v souvislosti s budováním komendy Johanitů vedle Juditina mostu. Součástí areálu rozsáhlého areálu byly nejen budovy řádu, ale také hospodářské budovy a mlýn nemohl chybět.

Po husitských válkách přešel mlýn do soukromého vlastnictví. Jeho vlastníkem byl v 16. století také mlynář Štěpán, podle něj se mu také někdy říká Štěpánský mlýn. Nějaký čas byl ve vlastnictví Malostranské obce, která jej pronajímala. Svému účelu kupodivu nakonec sloužil až do roku 1936.

Dnes je zde restaurace, přesto majitelé kolo udržují v chodu, i když už neslouží k pohonu mlýna. Kdyby se totiž kolo stále nenamáčelo ve vodě, vyschlo by a došlo by k jeho zničení. To dnešní už samozřejmě není původní, ale je z 90. let 20. století. Měří v průměru 7,4 m.

O johanitské komendě si budeme povídat na plánovaném courání po pražských komendách a klášterech.

Křížovníci s červenou hvězdou

Špitální bratstvo při kostele sv. Haštala bylo založeno králem Václavem I. a jeho sestrou Anežkou v roce 1233. Velmi záhy bylo špitální bratrstvo povýšeno na řád s řeholními pravidly. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 řád trvale usídlil u Juditina mostu, kde vybudovali klášter s kostelem sv. Františka.

Poloha kláštera u mostu u Vltavy byla pro křížovníky výhodná, ale vyplývaly z ní také povinnosti – například opevňovací práce a údržba mostu.

Hlavním posláním byla špitální činnost, díky níž bratrstvo překonalo bez zásadních přerušení jak husitské války, tak uzavírání klášterů za josefínských reforem.

V době svého největšího rozkvětu, za vlády Karla IV., řád obhospodařoval okolo šedesáti špitálů, domů a farních kostelů. Byl tak významný, že v 16. a 17. století byl pražský arcibiskup vždy i velmistrem řádu.

Víte, které další významné kláštery a komendy se nacházely na území Starého Města a Malé Strany? O těch významných si budeme povídat na připravovaném courání po pražských komendách a klášterech.

Anežský klášter

Kostel sv. Salvátora, který je součástí areálu Anežského kláštera

Klášter klarisek založil český král Václav I. pro svou milovanou sestru Anežku pravděpodobně okolo roku 1231. Ctižádostivá a ambiciózní Přemyslovna se rozhodla uvést do budov kláštera členky řádu, který se řídil v té době zcela novou františkánskou řeholí. Řád klarisek (= chudých sester sv. Kláry) založil František z Assisi. Patří mezi žebravé řády, které kladou důraz na chudobu, odříkání a asketický způsob života. Následně ještě přišli minorité (= řád menších bratří), jedna z větví žebravého řádu řehole sv. Františka z Assisi.

Zásadní zlom byly husitské války. Klarisky i minorité odešli a kláštery byly vypleněny, ale budovy ponechali – sloužily jako zbrojnice a mincovna. Roku 1556 se v areálu usadili Dominikáni, kteří obývali pouze budovy ženského konventu a druhou část začali rozprodávat. Areál konventu byl navrácen klariskám v roce 1626. Ty zde pak působily s přestávkami až do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. Na místě mužského kláštera vznikala nová čtvrt, dodnes zvaná Na Františku – chudinská čtvrt s nájemními byty. V rámci asanace měl být celý areál zbořen, ale silný odpor zastavil bourání areálu. Dnes slouží rekonstruovaný areál Národní galerii.

Chcete vědět, co je to jurisdikce sv. Anežky? Který kostel měl být pohřebištěm Přemyslovců a proč tam nikdo z nich pohřben nebyl? Jaktože byla Anežka svatořečena, přestože se nenašly její ostatky? Přihlaste se na nedělní Courání po staroměstském opevnění – I. část. Sraz je právě v zahradách Anežského kláštera. Těším se na Vás.

Biskupský dvůr

Jediný pozůstatek bývalého Biskupského dvora – věž zabudovaná do hotelové budovy

Objekt Biskupského dvora se nacházel napravo od vstupu na Juditin a později Karlův most na dnešním Dražického náměstí. Sídlo biskupa sem bylo přeneseno z Pražského hradu za biskupa Jindřicha Břetislav na konci 12. století. Jeho výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu. Zásadně byl přestaven a rozšířen biskupem Janem IV. z Dražic ve 14. století a stavební úpravy zde pokračovaly i následně již za prvních arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi. Biskupský dvůr zanikl v době husitských válek a dochovala se po něm pouze věž, která je dnes součástí hotelu The Bishops House.

Při našem připravovaném courání po středověkých kláštech a komendách si budeme o Biskupském dvoře povídat, ale tyto pozůstatky z kapacitních důvodů nenavštívíme. Ale pokud půjdete sami a slušně požádáte hotelový personál, měli by Vám místo ukázat.

Kostel Panny Marie pod řetězem

Kostel Panny Marie pod řetězem patří k nejstarším památkám na našem území. Dnes je součástí komplexu budov řádu maltézských rytířů. Ve 12. století zde byla zbudována komenda johanitů na ochranu a správu nového kamenného mostu nazvaného Juditin, na počest královny Judity Durynské, manželky krále Vladislava I. V té době se také v areálu vystavěla bazilika zasvěcená Panně Marii.

Ve 14. století patřili johanité k bohatým a významným řádům, takže si mohli dovolit postavit velký gotický chrám. Skvělá finanční situace byla také podpořena získáním majetku zrušeného řádu templářů. V kostele bylo vystaveno tělo císaře Karla IV. po jeho smrti v listopadu roku 1378. V té době už část kněžiště muselo stát. Do začátku husitských válek se stihl postavit presbytář a dvě věže v západním průčelí. A to, co bylo postaveno, husité zničili. Následné opravy zabraly další dvě století.

A proč se říká „pod řetězem“? Jak zní celé jméno kostela? Jak se z johanitů stali maltézští rytíři? A další informace o kostele a komendě johanitů se dozvíte na chystaném courání po středověkých komendách v Praze.

Vojanovy sady

Na místě anglického parku se ve středověku nacházel Biskupský dvůr, sídlo biskupů, které sem bylo přeneseno z Pražského hradu ve 13. století. Jeho výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu a jejím účelem bylo chránit spolu s vedlejší johanitskou komendou vstup na most. Zásadně byl dvůr přestavěn a rozšířen ve 14. století pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Další přestavby již byly v rukou pražských arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi. Byl prý tak přepychově vybaven, že arcibiskupům záviděl i sám král Václav IV.

Za husitských válek však byl dvůr vypálen a zničen.

V 17. století byl prostor předán bosým karmelitkám, které si zde postavily klášter s kostelem sv. Josefa. V místě dnešního parku si zřídily klášterní zahradu s několika kaplemi. V 18. století se zahrada dostala dostala do majetku Spolku anglických panen a roku 1921 jej získal stát. Od roku 1954 je park přístupný veřejnosti a je krásným a poklidným místem v centru Prahy, kde si můžete při svých toulkách Prahou odpočinout. A nezapomeňte vzít nějakou dobrotu pro pávy, které tady chovají.

Jaký měl vztah Václav IV. s Janem Očkem z Vlašimi a jak na to doplatil Jan z Pomuku? Které kaple tady karmelitky vybudovaly? A proč se park jmenuje Vojanovy sady? To všechno a mnohem víc se dozvíte na chystaném courání po středověkých komendách.