Štítek: Malá Strana

Nádhernou sochu Panny Marie naleznete nedaleko areálu strahovského kláštera. Byla vytvořena jako připomínka původního Mariánského sloupu se sochou Immaculaty, která stála na Staroměstském náměstí. Sloup byl vztyčen v roce 1652 na památku úspěšné obrany Prahy proti švédským vojskům v roce 1648. Autorem původní sochy byl Jan Jiří Bendl. Mariánský sloup strhl rozvášněný dav vedený anarchistou a žižkovským bouřlivákem Frantou Sauerem v roce 1918.

Novou sochu si vytvořili krajané v exilu, kteří se na ní složili. Sochu vypracoval italský umělec Alessandro Monteleone z carrarského mramoru. Po vysvěcení v Římě byla socha převezena přes moře a umístěna roku 1955 v zahradě českého svatoprokopského benediktýnského opatství Lisle u Chicaga.

Roku 1993 byla socha převezena zpět do Prahy a o rok později umístěna zde u zahrady strahovského kláštera. Ze svého místa má Prahu jako na dlani. A vy se zde také můžete kochat nádhernou vyhlídkou, třeba už v sobotu 13. června v podvečer, kdy se koná Couráme se z Pohořelce na Petřín. K tomu se ještě dozvíte další zajímavé informace o strahovském klášteře a premonstrátech i to proč se cesta, po které se budeme procházet, jmenuje Promenáda Raoula Wallenberga.

Ve středověku se v této oblasti rozkládala osada Nebovidy, kde stával klášter s kostelíkem sv. Máří Magdalény a v něm sídlily dominikánky, které na počátku 14. století zakoupily kostel sv. Vavřince po zrušených templářích. Následně opuštěný klášter obsadily takzvané „Bílé paní“, řád magdalenitek. Bohužel klášter i kostelík byly vypáleny v době husitských válek.

V roce 1604 dostali areál do správy dominikáni, kteří si tady vybudovali novou klášterní budovu a při něm kostel sv. Máří Magdalény a to podle plánu architekta Francesca Carattiho. Stavba kostela ale trvala hodně dlouho a dominikáni si jej dlouho neužili, neboť roku 1783 byl areál poslán do dražby pro zadluženost. Kostel byl odsvěcen a stal se místem, kde se střídaly různé instituce.

Nejprve zde byly sklady a kanceláře, pak zde sídlil poštovní úřad a finálně kasárna pražských četníků. Po 2. světové válce zde byl umístěn Státní úřední archiv. Po jeho přestěhování do nových prostor na Chodov přešla budova do správy Národního muzea, které zde umístilo České muzeum hudby.

Stavba kostela trvala dlouho zejména kvůli financování. Pokud se chcete dozvědět, jak to bylo s financováním stavby a který rod přivedlo financování ke krachu, přijďte na Courání po komendách a klášterech Malé Strany v neděli 9. června od 14,00 hodin. Dozvíte se i další zajímavosti spojené s klášterními stavbami Malé Strany.

Někteří lidé přecházející Karlův most se zastaví nad Čertovkou a obdivují nádhernou vyhlídku na toto slepé rameno Vltavy a pozastaví se nad mlýnským kolem se sochou vodníka, které místo dokresluje.

Budova mlýnu vznikla ve 13. století v souvislosti s budováním komendy Johanitů vedle Juditina mostu. Součástí areálu rozsáhlého areálu byly nejen budovy řádu, ale také hospodářské budovy a mlýn nemohl chybět.

Po husitských válkách přešel mlýn do soukromého vlastnictví. Jeho vlastníkem byl v 16. století také mlynář Štěpán, podle něj se mu také někdy říká Štěpánský mlýn. Nějaký čas byl ve vlastnictví Malostranské obce, která jej pronajímala. Svému účelu kupodivu nakonec sloužil až do roku 1936.

Dnes je zde restaurace, přesto majitelé kolo udržují v chodu, i když už neslouží k pohonu mlýna. Kdyby se totiž kolo stále nenamáčelo ve vodě, vyschlo by a došlo by k jeho zničení. To dnešní už samozřejmě není původní, ale je z 90. let 20. století. Měří v průměru 7,4 m.

O johanitské komendě si budeme povídat na plánovaném courání po pražských komendách a klášterech.