Noc kostelů – Couráme se (© 2019

Jak jsme se courali Nocí kostelů

V rámci včerejšího courání jsme navštívili pět kostelů na Hradčanech a Malé Straně a zjistili jsme zde různé zajímavosti.

Kostel sv. Jana Nepomuckého je zapůjčen jako vojenský kostel armádě a my jsme měli možnost si promluvit s vojenskými kaplany. Zjistili jsme třeba, že patronem vojáků je sv. archanděl Michael a sv. Jiří.

Hlavní oltář v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech

V kostele sv. Benedikta u karmelitek jsme si prohlédli mumii převorky Marie Elekty u Ježíše, která zde přečkala i komunistický režim, přesně podle slov kardinála Berana: „je-li svatá, ochrání sebe i klášter“.

Mumie Marie Elekty u Ježíše v kostele sv. Benedikta na Hradčanech

Letos po delší době otevřená Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v areálu Strahovského kláštera neměla razítko 😊, protože pan farář to prostě nestihl zařídit. Premonstráti mají nového opata, který je více otevřený veřejnosti, což je pozitivní zpráva.

Zjistili jsme, že ze strahovských teras je nádherná vyhlídka na podvečerní Prahu.

Nejkrásnější setkání nás čekalo u Nemocnice Milosrdných sester pod Petřínem. Historii kostela, nemocnice a sester Boromejek nám odvykládala známá sestra boromejka Angelika Pintířová. Zjistili jsme, že v úředních knihách vždy nemocnice patřila boromejkám a mši můžete poslouchat na svém lůžku ve sluchátkách.

Poslední kostel, který jsme navšívili byl kostel Panny Marie Ustavičné pomoci, tzv. kostel theatinů. Zde jsme si v průběhu prohlídky vyslechli varhaní koncert.

Courání jsme zakončili v Malostranské besedě na pivu a krátkém posezení.

Byl to krásný večer se skvělou skupinou lidí. Moc všem děkuji a těším se s Vámi na dalším courání.

Byli jste báječní.

Sabina

Kostel sv. Karla Boromejského

Kostel je úzce spojen s působením Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Čechách.

Ve 30. letech 19. století byly vyslány čtyři dívky z Českých Budějovic do Nancy ve Francii, kde vstoupily do kláštera a následně se vrátily do Prahy jako členky nové Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a začaly působit v Klárově ústavu. Brzy si ale zřídily vlastní dům (tzv. mateřinec), kde měly šest lůžek pro pacienty. Do nového řádu se začalo hlásit stále více děvčat, takže domek přestal stačit. Rozhodly se tedy začít stavět dům nový.

Na novou stavbu jim štědře přispěl kníže František Lobkowicz a jeho sestra Helena. Kníže na stavbě nového areálu také přiložil ruku k dílu. Podle plánu Adalberta Gudery vznikla čtyřkřídlá dvoupatrová budova nemocnice, sloužící také jako klášter. Kostel přiléhající k budově je jednoduchá empírová stavba z roku 1851. Na průčelí se nacházejí tři sochy – sv. Josefa, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Nemocnice patřila k nejlepším v Praze.

Kostel fungoval až do 60. let 20. století, kdy byl odsvěcen a stalo se z něj skladiště knih. V roce 1990 byl kostel Boromejkám vrácen a byl znovu zrestaurován a vysvěcen.

Chcete se dozvědět o kostele a Boromejkách více? Pojďte se mnou do víru Noci kostelů a navštívíme spolu pět kostelů na Hradčanech a Malé Straně, dozvíte se o historii kostelů a řádů, kteří jsou s kostely spojeni.

Tajemní Kajetáni z Malé Strany

Kostel Panny Marie ustavičné pomoci v Nerudově ulici na Malé Straně

Tato barokní stavba, která se nachází v Nerudově ulici, kostel Panny Marie ustavičné pomoci, je také známá jako kostel U Kajetánů či U Theatinů.

Řád Theatinů přivedl do Čech roku 1666 nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic, který je nejprve usídlil na svých pozemcích v Břevnově (dnes Kajetánka), následně se přesunuli na Hradčany a finálně roku 1648 na Malou Stranu. Zakladatelem řádu byl Gaetano da Thiene, který v roce 1524 založil v Římě novou řeholi věnující se charitativní činnosti, výchově mládeže, práci v nemocnicích, duchovní správě a misionářské činnosti.

Členové řádu žili v naprosté chudobě, pouze z almužen a darů. Peníze na stavbu kostela získali z dědictví Bernarda Ignáce z Martinic. Návrh vypracoval významný architekt Jean Baptista Mathey. Na dokončení kostela následně participoval i Jan Blažej Santini-Aichl, jemuž je připisováno průčelí kostela. Stavba kostela trvala dlouho a kostel byl vysvěcen roku 1717.

Život řádu ukončily josefínské reformy, které roku 1783 klášter zrušily.

Jaké peripetie provázely stavbu kostela? Co se nacházelo v prostorách kostela po odchodu theatinů? Který řád zde následně působil? Těším se na Vás při Courání Nocí kostelů v pátek 24.5.2019.

Pražské rotundy

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, rotunda sv. Kříže v ulici Karolíny Světlé na Starém Městě a rotunda sv. Longina Na Rybníčku na Novém Městě

Rotunda sv. Martina patří k nejstarším zachovaným kostelům v Praze. Postavena byla v době vlády krále Vratislava II. v 11. století. Za husitských válek byla vypleněna, pak z ní byl sklad prachu a nakonec ji Josef II. nechal zrušit. Dlouho pak sloužila jako skladiště a obydlí. Teprve v 19. století dostala zpět svou nynější podobu.

Rotunda sv. Kříže Menšího byla pravděpodobně postavena po velké pražské povodni v roce 1118, snad jako soukromá svatyně při nějakém dvorci. V 60. letech 19. století měla být zbořena, ale byla zachráněna Uměleckou besedou. Rotundu odkoupila a architekt Ignác Ullmann ji opravil bez nároku na honorář.

Rotunda sv. Longina vznikla někdy ve 12. století jako farní kostel osady Rybníček a až do 14. století byla zasvěcena sv. Štěpánovi. V 18. století byla zrušena a přeměněna ve skladiště. Obnovena byla již v polovině 19. století.

A jedna zajímavost, která se k rotundám váže:

Spojením rotundy sv. Longina s rotundou sv. Kříže Menšího s Malostranskou mosteckou věží a katedrálou sv. Víta prý ukazuje azimut letního a zimního slunovratu.

Rotunda sv. Kříže je součástí courání po staroměstském opevnění – II. část a Rotunda sv. Martina pak courání po Vyšehradě s piknikem, kterou chystám na teplé a slunné dny. Přidáte se?

Kostel Panny Marie pod řetězem

Kostel Panny Marie pod řetězem patří k nejstarším památkám na našem území. Dnes je součástí komplexu budov řádu maltézských rytířů. Ve 12. století zde byla zbudována komenda johanitů na ochranu a správu nového kamenného mostu nazvaného Juditin, na počest královny Judity Durynské, manželky krále Vladislava I. V té době se také v areálu vystavěla bazilika zasvěcená Panně Marii.

Ve 14. století patřili johanité k bohatým a významným řádům, takže si mohli dovolit postavit velký gotický chrám. Skvělá finanční situace byla také podpořena získáním majetku zrušeného řádu templářů. V kostele bylo vystaveno tělo císaře Karla IV. po jeho smrti v listopadu roku 1378. V té době už část kněžiště muselo stát. Do začátku husitských válek se stihl postavit presbytář a dvě věže v západním průčelí. A to, co bylo postaveno, husité zničili. Následné opravy zabraly další dvě století.

A proč se říká „pod řetězem“? Jak zní celé jméno kostela? Jak se z johanitů stali maltézští rytíři? A další informace o kostele a komendě johanitů se dozvíte na chystaném courání po středověkých komendách v Praze.

Noc kostelů 2019

Kopie Palladia země České v kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce

NOC KOSTELŮ PROBĚHNE 24.5.2019

https://www.nockostelu.cz/

Jak jste na tom Vy? Máte rádi Noc kostelů stejně jako já? Každý rok si vybírám a navštěvuji nejen slavné kostely, ale i neznámé modlitebny a hlavně místa, které nejsou normálně přístupné. Již mám za sebou Karlovo náměstí, centrum Prahy a částečně kostely na Praze 5 a 6.

K mým nejsilnějším zážitkům patří navštěva kláštera Školských sester sv. Františka s kaplí Panny Marie Andělské na Praze 6 nebo kapucínského kláštera u kostela sv. Josefa na náměstí Republiky. Vždy jsem se setkala s neskutečně milými, pokornými lidmi a odnášela jsem si hluboký zážitek.

Určitě budu vyrážet i letos. Zvažuji návštěvu kostelů a klášterů na Hradčanech a Pohořelci nebo posvátný kříž kostelů vytyčených Karlem IV. na Novém městě.

Chtěl by se někdo připojit a spojit návštěvu těchto míst s mým výkladem? Napište mi do komentářů nebo do emailu.

Kostel sv. Martina ve zdi

Severni vstup do kostela se sv. Martinem

Kostel sv. Martina, dnes evangelický kostel, byl postaven mezi lety 1178 a 1187 v osadě Újezd, která se následně přejmenovala na Újezd sv. Martina. Když se ve 13. století stavělo staroměstské opevnění, byl Újezd, jako jedna z několika dalších osad rozdělena hradbou. Část, včetně kostela, zůstala v rámci Starého města a zbytek osady zůstal za hradbou. Část osady byla odstraněna, aby se mohl vykopat hradební příkop.

Roku 1784 byl kostel, po osobní návštěvě císaře Josefa II., zrušen a přebudován na byty a nebytové prostory. Na konci 19. století jeho stav byl tak tristní, že jej asanační komise chtěla nechat zbourat. Proti tomu se zvedla vlna nevole a roku 1904 kupuje kostel Pražská obec a Kamil Hilbert mohl začít s rekonstrukcí.

Svou dnešní podobu má kostel z pozdně gotické přestavby v 15. století.

Jaké má kostel slavné prvenství? Která významná rodina byla pohřbena na místním hřbitově? Proč se říká, že je kostel „ve zdi“? To se dozvíte na připravovaném Courání po staroměstském opevnění – II. část.