Štítek: Nové Město

Na návrší nedaleko hradeb nově založeného Nového Města pražského, založil Karel IV. roku 1350 kostel zasvěcený Panně Marii a sv. Karlu Velikému. Ke kostelu přivedl i řád augustiniánů-kanovníků, od kterých očekával podporu při kulturním rozvoji města.

Prvního stavitele bohužel neznáme, ale stavební předlohou mu byl korunovační kostel v Cáchách s neobvyklým osmibokým půdorysem. Nicméně náročné dílo nebylo za života Karla IV. dokončeno. Pravděpodobně stály pouze obvodové zdi a kostel byl provizorně zastřešen. Roku 1377 byl vysvěcen samotným arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi za přítomnosti samotného císaře a jeho syna Václava. Klášter už byl v té době plně funkční.

3. června 1420 došlo k útoku husitů, kteří klášter vyplenili a zapálili. S opravami se začalo hned, jak to bylo možné a celý chrám byl slavnostně vysvěcen roku 1498. Svou finální podobu, kterou dnes obdivujeme, získal kostel roku 1575. A to z rukou královského stavitele Bonifáce Wohlmuta, který odvážně zaklenul klenbu kostela. Má průměr 24 metrů v některých místech je pouze 20 centimetrů silná.

Velká tragédie se stala roku 1611 při pobytu pasovských vojsk na našem území. Klášter byl vydrancován a zničen pražskou lůzou, mnichy s opatem po krutém mučení zavraždili. Dnes jsou jejich ostatky pietně uloženy pod hlavním oltářem.

Další rozkvět zažil klášter a kostel v 18. století, kdy Jan Blažej Santini-Aichl přistavěl ke kostelu Svaté schody a proběhla rozsáhlá barokní přestavba pod vedením architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Poslední rozsáhlá přestavba pak proběhla na sklonku 18. století, těsně před tím, než Josef II. kostel i klášter zrušil.

V roce 1789 se v klášteře usídlil chorobinec a kostel byl znovu vysvěcen, později se stal farním. Ve 20. století tady sídlilo nervové oddělení nemocnice Na Bulovce. Dnes zde sídlí Muzeum policie.

Na Karlov se se mnou dostanete v rámci procházky Couráme se magickým Novým Městem a dozvíte se i pověsti spojené se stavbou chrámu. Seznámíte se s dalšími krásnými místy, které se nacházejí nedaleko tohoto krásného místa. Už se na Vás moc těším.

Stavba farního kostela pro horní Nové Město pražské byla zahájena v roce 1351 a trvala neobvykle dlouho. Čtyřicet let do roku 1392, kdy byl kostel zasvěcen svatému Štěpánovi, prvnímu z křesťanskému mučedníkovi. Věž kostela byla dokončena ještě později v roce 1401. Stavba se za šest století skoro nezměnila.

Začátek husitských válek se výrazně dotkl kostela sv. Štěpána. Dne 30. července 1419 se sešel Jan Želivský se svými kumpány v kostele Panny Marie Sněžné a vyrazili na Nové Město. První zastávkou byl kostel sv. Štěpána, který vybílili a vydrancovali včetně místní fary. Dokonce se říká, že faráře oběsili na prkně vystrčeném z okna. Následně dorazili k Novoměstské radnici a proběhla defenestrace konšelů. Následně už kostel zůstal v rukou podobojí a to po dvě století do roku 1621.

Gotický kostel zůstal zachován, pouze docházelo k jeho rozšiřování. Dodnes se zachovala kamenná kazatelna z počátku 16. století. V 17. století dal Jan Kornel Dvorský z Greifenberku přistavět malou kapli s hrobkou a nazývá se kaplí Kornelskou. V 18. století pak přibyla venkovní kaple rodiny Branbergerů, která je dnes krytá mříží.

V roce 1870 velká vichřice zničila krov věže a shodila její střechu. Bylo tedy rozhodnuto o celkové opravě kostela, které se ujal Josef Mocker. Obnovil střechu a provedl generální rekonstrukci kostela. Jeho prací jsou pak věžní hodiny. Zajímavostí na střeše je potom zlatá koruna, která má připomínat Karla IV.

Kolem kostela se rozkládal rozsáhlý hřbitov, který byl zrušen v roce 1794 a kompletně zarovnán v roce 1833. Čím byl hřbitov zajímavý? Jaká tajemství se pojí se zvonem ve zvonici u kostela? A kteří významní umělci jsou spojeni s místním kostelem? To a mnoho dalšího se dozvíte na procházce Couráme se magickým Novým Městem. Už se nemůžu dočkat, až Vám všechny tyto příběhy popovídám.

Před založením Nového Města pražského se zde nacházela zelená lučina, která se nazývala Na Trávníčku. Někde v těchto místech se také nacházela kaplička zasvěcená Panně Marii. Roku 1359 dostal Karel IV. povolení k uvedení řádu Servitů do Prahy a vybral pro jejich působení právě zelenou oblast Na Trávníčku. Následujícího roku 1360 se začalo s výstavbou kláštera s kostelíkem.

Servité tady v klidu fungovali až do husitských válek. Bohužel právě odsud odstřelovala husitská vojska Vyšehrad při jeho dobývání. Před tím však vypudili mnichy z kláštera, v okolí rozmístili metací praky, do kostela umístili dělo. Tím velmi poškodili celkovou statiku kostela.

Servité se do kláštera však vrátili a provedli nejnutnější opravy. Nicméně klášter a kostel pouze přežíval a to až do josefínských reforem, kdy byl úplně zrušen. V klášteře se vystřídaly kasárna, vojenský výchovný ústav a následně byl přestavěn na byty. Odsvěcený kostel byl rozkraden a pustl. V roce 1850 se do kláštera měl přestěhovat ústav choromyslných, tedy blázinec, ale klášter byl v tak špatném stavu, že byl stržen a na jeho místě byla vystavěna nová novogotická budova od architekta Bernarda Gruebera. Dnes se v ní nachází stará budova revmatologického ústavu. Architekt se následně pustil i do opravy zpustlého kostela, který se rekonstukce dočkal v letech 1858-1863. Grueber ponechal exteriér čistě gotický ze 14. století a zachoval gotickou kostelní věž.

Kostel fungoval nejprve jako ústavní, později jako veřejný a to až do 80. let 20. století. Později byl ještě znovu opraven a vysvěcen jako pravoslavný kostel Zvěstování přesvaté Bohorodice.

Proč se říká kostelu Na Slupi? Jaký památka nám zůstala na kostele z bitvy o Vyšehrad? To vše a mnoho dalšího se dozvíte na procházce Couráme se magickým Novým městem. Snad se brzy na této procházce potkáme.

Kostel založil Karel IV. v polovině 14. století na jednom z vyvýšených míst Nového Města pražského zvaného na Větrově. Místo se stalo centrem „pětikostelí“, které tvořilo kříž, který byl symbolem požehnání městu. Kostel zasvětil sv. Apolináři, žákovi sv. Petra, který působil v italské Ravenně, centru západořímské říše.

Roku 1362 sem nechal přenést kapitulu sv. Apolináře ze Sadské. Tato kapitula byl založena roku 1118 knížetem Bořivojem II. Byla podřízena přímo papeži a jejím úkolem bylo studium teologických otázek a přednášky na nové univerzitě.

V roce 1420 se kostela zmocnili husité a kapitula se rozpadla. Utrakvistickým zůstal kostel, i přes různé formální snahy panovníků, až do roku 1628, kdy se kostel vrátil do katolických rukou. V době vlády císaře Josefa II., kdy zrušil blízké kostely sv. Kateřiny a sv. Karla Velikého, se stal kostelem farním a tím zůstal až do dnešních dnů.

Kostel byl několikrát přestavován. V roce 1670 poškodila kostel silná vichřice, která vytloukla okna a srazila sanktusníkovou věžičku. Následná přestavba již proběhla v barokním stylu. V 19. století se objevily na stavbě statické trhliny a tudíž bylo rozhodnuto o jeho opravě v té době velmi moderní regotizací. Ta byla provedena pod dozorem Josefa Mockera.

V kostele se nachází obraz Panny Marie Karlovské od Jana Jiřího Heinsche z roku 1697 zobrazující těhotnou Pannu Marii. Obraz je prý zázračný a vyhledávaly jej těhotné ženy, které se u něj modlily za zdárný porod zdravého dítěte. Prý se u něj modlila také Marie Terezie v roce 1743. Přesto obraz některé církevní činitele pohoršoval a tak se snažili obraz odstranit. Musel zasáhnout až císař, který nařídil, aby obraz zůstal na místě.

Víte, že v původním sídle kapituly vznikl ve 20. století jeden z vývozních artiklů Československé republiky? A že vedle kostela se nacházela nejstarší a nejdéle fungující krčma v Čechách? Procházka po Novém Městě pražském je sice delší a malinko náročnější, ale dozvíte se spousty zajímavostí a navštívíte skrytá místa, která Vás překvapí. Máte nějaké oblíbené místo, které na Novém Městě navštěvujete? Pochlubte se v komentářích.