Projdeme si část od Můstku přes Perlovou ulici, ulici Na Pernštýně, Bartolomějskou, Karoliny Světlé, Křížovnické náměstí a courání ukončíme u Kaprovy ulice.
Co se na courání dozvíte?
o vzniku Starého Města – rychlé opáčko z I. části
kudy vedlo staroměstské opevnění a jak vypadalo
kde stály brány a fortny
proč se říká kostelům „ve zdi“
o jediném řádu, který má má kořeny v Čechách
o prvním kamenném mostě
o nejkrásnější mostecké věži
o zmizelých kostelech
Sraz: V ulici Provaznická u vchodu do metra, naproti restaurace Provaznice.
Vstupné na místě: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.
Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo…
Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.
V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.
Na hlavní akropoli Vyšehradu vedle baziliky sv. Petra a Pavla se rozkládá prostor, který je lemovaný čtyřmi sousošími od sochaře Josefa Václava Myslbeka.
Sousoší představují bájné postavy z našich pověstí a mýtů, přesněji z královedvorského rukopisu, padělku Václava Hanky: Libuši a Přemysla, Záboje a Slavoje, Ctirada a Šárku a Lumíra a Píseň.
Sochy původně zdobily Palackého most, kde byly osazeny na domcích, ve kterých se vybíralo clo. Bohužel sousoší byla poničena bombardováním Prahy v březnu roku 1945, zejména ta, která byla umístěna na straně k Palackému náměstí. Odtud byla přemístěna v roce 1947 sem na Vyšehrad a poslední sousoší Libuše a Přemysl bylo dodáno později, protože musela být vytvořena jeho kopie.
Dnes sochy označují plochu, kde stávala barokní zbrojnice ze 17. století. Ta bohužel ve 20. letech 20. století vyhořela a již nebyla obnovena. Kde můžeme najít pozůstatek zbrojnice? Kde pravděpodobně stál gotický palác Karla IV., kde se uchovávaly lýkové střevíce a mošna? Toto a mnohem více, hlavně hravou formou, se dozvíte na Couráme se po Vyšehradě pro děti a rodiče již v sobotu 1. června 2019. A hlavně předpověď hlásí hezké počasí, takže to bude den jako stvořený zakončit procházku piknikem na hradbách. Těším se na Vás.
Tajemné kamenné stély opřené o sebe vzbuzují stále velké emoce. Občas u kamenů potkáte podivíny, kteří čerpají z kamenů pozitivní energii. Za slunných dní kameny vydávají lehký zápach síry, takže je jiní považují za dílo ďáblovo.
A realita? Kameny samotné váží 2,5 tuny a měří dohromady téměř šest metrů. Jsou z horniny zvané granodiorit, kamene blízkého žule. Do roku 1787 byly umístěny v bazilice, následně byly přesunuty na hřbitov a finálně v roce 1888 je dělostřelci přenesli na současné místo, kde původně stála strážnice. Má se jednat o pohanský časoměrný sloup, případně překlad z kostela, který se rozlomil.
Na našem courání po Vyšehradě pro děti nás však budou zajímat pověsti o čertovi Zardanovi, který prý kamenný sloup přinesl z italského Říma z chrámu Santa Maria in Trastevere. Ale tento příběh si však povíme až na našem Courání po Vyšehradě pro děti a rodiče. Tak přijďte! Budeme si vykládat pověsti, budeme hledat odpovědi na otázky a také vás čeká náročný samostatný úkol! Těším se na Vás.
Jindřišská věž vlastně není jen věž, je to samostatná zvonice kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty postavená v 15. století v gotickém stylu. Ve zvonici byly umístěny tři zvony, z nichž se zachoval ten nejstarší a to zvon Marie z roku 1518. Zvonice prošla v průběhu doby mnoha peripetiemi, ničily ji vojska nebo přírodní živly (vichřice odnesla v 19. století střechu zvonice).
V 19. století proběhla neogotická přestavba podle plánů Josefa Mockera, díky níž se z věže stala nejvyšší volně stojící zvonice v Praze s výškou 65,7 metru.
Poslední přestavba proběhla v roce 2001, kdy došlo k vestavbě nových pater a výtahu bez toho, aby tato vnitřní vestavba byla nějak spojena s tou vnější. Říká se, že je to vestavba věže ve věži. Na krovu je umístěna zvonohra s deseti zvony z dílny pana Manouška, která má v repertoáru 1152 melodií a kterou si můžete nechat zahrát.
Máte tedy možnost vyjet výtahem až na půdu do 10. patra, odkud je krásná vyhlídka na Prahu, nechat si zahrát píseň od zvonohry a pak pomalu scházet zpět do přízemí a prohlédnout si ostatní patra, v některých bývají zajímavé výstavy. A pokud budete mít štěstí, budete na věži úplně sami!
Dnes jsem vyrazila již dopoledne a hned jsem skočila do sklepů domu U kamenného zvonu. Románsko-gotické sklepy jsou ohromující a připomínají, že středověká Praha ležela výrazně níže než dnes.
Arkády renesančního domu U dvou zlatých medvídků
Druhá zastávka byla nedaleko v domě U dvou zlatých medvídků, o kterém Vám vyprávím v Courání po renesenančním Starém Městě. Doposud jsem neměla možnost si renesanční nádvoří prohlednout. Až dnes.
Kostel sv. Anny, dnes Pražská křižovatka
Třetí zastávka byla v kostele sv. Anny, který dnes spravuje Pražská křižovatka. O něm Vám vyprávím v Courání po komendách a klášterech Starého Města. Provedl nás skvěle připravený průvodce, takže jsme dostali detailní informace o dominikánkách, templářích, ale také o klenbě kostela, zrestaurovaných freskách a dalších zajímavostech.
Areál Akademie věd
Čtvrtá zastávka byla v budově Akademie věd v ulici Na Perštýně, která sídlí v budovách U Vocílků a U Sladkých. Prohlédli jsme si s průvodkyní celý komplex, včetně vyhlídky na Prahu z altánu na střeše budovy. Také jsme vyhlédli z okna, ze kterého visí Viselec od Davida Černého.
Reprezentační prostory bankovního domu Petschků
Pátá zastávka byla v již mnohokrát zmíněném bankovním Petschkově paláci, který je dnes sídlem Ministerstva obchodu a průmyslu. Tady je prohlídka náročnější, trvá celou hodinu. S průvodcem jsme prošli památník, bývalou Pečkárnu, reprezentační prostory a finálně jsme sešli do trezorů.
Vyhlídka ze střechy paláce Metro, který stojí v místech staroměstského opevnění a krásně navazuje na obě věže, které nám dodnes zůstaly.
Následovala krátká zastávka v paláci Lucerna, otevřený byl už bohužel pouze Mramorový sál. Takže jsem pokračovala do paláce Metro, kde mě nejprve čekal úžasný výhled ze střechy paláce a následně návštěva zázemí divadla Image. Výhledem ze střechy si můžete krásně spojit linii bývalého staroměstského opevnění, protože palác Metro byl vybudován přímo na bývalém opevnění a krásně navazuje na pozůstatky dvou věží, které se do dnešních dnů zachovaly.
Víc jsem dnes bohužel nestihla. A co Vy, kam jste se v rámci Open House podívali a co nám doporučíte k návštěvě příští rok? Těším se na Vaše tipy!
Stavba paláce Adria byla jednou z několika domů, které si stavěly pojišťovací společnosti v první třetině 20. století. Tyto stavby byly opravdu nádherné a luxusní, protože společnosti měly dostatek finančních prostředků na jejich stavbu a výzdobu.
Pojišťovna Adriatica di Sicurtá vznikla v roce 1838 v Terstu a za ní stála banka Adriatico banco di Assicurazioni. Měla pobočky v celé Rakousko-Uherské monarchii, takže Praha nemohla chybět. Mimochodem pojišťovna nezanikla, ale je dnes součástí skupiny Allianz.
V letech 1922-25 si nechala postavit palác Adrii podle projektu architektů Pavla Janáka a Josefa Zascheho. Ten měl na starost hlavně dispoziční řešení a dekoraci pasáže a podle Janáka bylo postaveno průčelí s geometrickými ornamenty ve stylu národního dekorativismu. Na výzdobě budovy pracovali významní umělci Otta Gutfreund, Karel Dvořák a Bohumil Kafka. Monumentální dílo „ADRIE“ od Jana Štursy, umístěné směrem do Národní třídy, je největší galvanoplastické sousoší na světě.
Jak se využívala výzdoba pasáže k reklamě? Jak se o budově vyjádřil slavný Le Corbusier? Přijďte se courat po pasážích ve středu 8. května 2019 a dozvíte se další zajímavosti, které se pojí s pražskými pasážemi.
Vydáme se na courání po bájném Vyšehradu, po stopách mýtů a pověstí spojených s počátky našeho státu. Naše povídání spojíme i s úkoly, které děti budou plnit a za které je čeká na konci sladká odměna a diplom.
A o čem si budeme povídat?
o Krokovi a jeho třech dcerách
odkud skočil Šemík do Vltavy a kde je jeho hrob
kde lovil silák Bivoj divočáky
o dívčí válce
o tajemné pokladu a rytířích, kteří se zde ukrývají
o čertových sloupech
Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a když bude krásné počasí, vemte si deky a malé občerstvení, uděláme si piknik na hradbách.
SRAZ: Před stanicí Vyšehrad metra C směrem ke Kongresovému centru
Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.
V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.
Svatý František Serafinský nebo Svatý František z Assisi od sochaře Františka Preisse
Vedle obrovského chrámu konzumu na náměstí Republiky stojí malý kostelík sv. Josefa a při něm se nalézá konvent kapucínů. Druhý pražský kapucínský klášter nechal zbudovat Ferdinand II. Nákup pozemků pro klášter financoval hlavně baron Gerard z Questenberka. Nový kostel s klášterem byl vysvěcen roku 1653. Josef II. klášter zrušil roku 1786 a byla zde zřízena kasárna. Ty zde vydržela až do 90. let minulého století.
Kostel sv. Josefa se však zachoval. Nový klášter byl vybudován v sousedství kostela a od roku 1992 zde působí komunita kapucínů.
Před vstupem do kostela se nacházejí v nikách dvě sochy – jedna socha je od sochaře Františka Preisse sv. František Serafinský, který se původně nacházel na Karlově mostě a socha sv. Jana Nepomuckého. Ve dvoře se pak nachází socha sv. Judy Tadeáše, kterého všichni znají jako „Tadeáška“. K němu chodí lidé se svými přáními, které jim prý pomáhá plnit.
Pasáž Světozor s reklamní vitráží na elektrotechnické závody Tesla
Pasáž Světozor, která nám zkracuje cestu z Vodičkovy ulice do Františkánské zahrady nebo na Václavské náměstí přes pasáž Alfa, vznikla v roce 1947 podle návrhu architektů Jaroslava a Karla Fišerů. Jako jedna z mála pasáží nevznikla přímo jako součást navrhované budovy, ale byla do paláce Ligna (původně palác České banky) vbudovaná dodatečně.
Samotný palác České banky vznikl mezi lety 1914-1918 ve formách doznívající secese a nastupující moderny. Architektem byl Osvald Polívka a fasádu navrhl Josef Sakař.
Pasáž je dvoupatrová s otevřeným ochozem, který probíhá v mírném oblouku pod střešním světlíkem. Hlavním použitým materiálem je, na rozdíl od starších pasáží, ocel. Ta se použila na výkladce, ale také na oplechování ochozu.
To, co všechny oslovuje na první pohled, je barevná vitráž u vstupu do Františkánské zahrady. Jedná se o reklamu pro elektrotechnický závod Tesla podle návrhu malíře Františka Hudečka.
Jak to bylo s kinem Světozor? Kdy hostilo slavný Kinoautomat? A další informace, nejen o pasáži Světozor, se dozvíte na Courání po pasážích.
