Pasáž Adria

Interiér pasáže v paláci Adria

Stavba paláce Adria byla jednou z několika domů, které si stavěly pojišťovací společnosti v první třetině 20. století. Tyto stavby byly opravdu nádherné a luxusní, protože společnosti měly dostatek finančních prostředků na jejich stavbu a výzdobu.

Pojišťovna Adriatica di Sicurtá vznikla v roce 1838 v Terstu a za ní stála banka Adriatico banco di Assicurazioni. Měla pobočky v celé Rakousko-Uherské monarchii, takže Praha nemohla chybět. Mimochodem pojišťovna nezanikla, ale je dnes součástí skupiny Allianz.

V letech 1922-25 si nechala postavit palác Adrii podle projektu architektů Pavla Janáka a Josefa Zascheho. Ten měl na starost hlavně dispoziční řešení a dekoraci pasáže a podle Janáka bylo postaveno průčelí s geometrickými ornamenty ve stylu národního dekorativismu. Na výzdobě budovy pracovali významní umělci Otta Gutfreund, Karel Dvořák a Bohumil Kafka. Monumentální dílo „ADRIE“ od Jana Štursy, umístěné směrem do Národní třídy, je největší galvanoplastické sousoší na světě.

Jak se využívala výzdoba pasáže k reklamě? Jak se o budově vyjádřil slavný Le Corbusier? Přijďte se courat po pasážích ve středu 8. května 2019 a dozvíte se další zajímavosti, které se pojí s pražskými pasážemi.

Couráme se po pasážích

Kdy? 23.června 2019 od 14 hodin

Pasáž ČNB

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?

  • jak vzniklo slovo pasáž
  • která z pasáží je nejstarší a proč se jí říkalo Malý bazar
  • kde stál hotel Modrá hvězda
  • kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
  • kde sídlila firma Inwald, která dodávala sklo do pasáží
  • proč není v Lucerně kluziště
  • kam se chodilo do cukrárny
  • jak souvisí pasáže s reklamou
  • jak hodnotil palác Adria slavný architekt Le Corbusier

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po staroměstském opevnění – I. část

Kdy? 12. června 2019 od 17,30

Pozůstatky staroměstského opevnění ve vestibulu stanice Můstek

Projdeme si část od Anežského kláštera a půjdeme podél Revoluční ulice, zastavíme se na náměstí Republiky a přes Ovocný trh. První část zakončíme na Můstku.

Co se na courání dozvíte?

  • o vzniku Starého Města
  • kudy vedlo staroměstské opevnění a jak vypadalo
  • kde stály brány a fortny
  • po čem se jmenuje ulice Na Příkopech a kde všude byly ulice Na Příkopech
  • kde stál Králův dvůr
  • proč není Prašná brána přímým pozůstatkem opevnění
  • kde se nacházelo město ve městě
  • o jediném přístupném pozůstatku staroměstského opevnění

SRAZ: V Klášterní zahradě Anežského kláštera – vstup z ulice Klášterská.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Zrušeno – Couráme se po komendách a klášterech Starého Města

Kdy? 29. května 2019 od 17,30

Kostel sv. Havla s klášterem obutých karmelitánů

Budeme se courat po Starém Městě a zastavíme se u zajímavých staveb kostelů s kláštery a komendami, které opět fungují nebo již v historii zanikly.

A co se dozvíte?

  • historii a zajímavosti spojené s jednotlivými stavbami
  • historii církevních řádů na našem území
  • jak poznáte členy řádů
  • o rozdělení františkánů
  • tajemství, které souvisí s templářským řádem
  • odkud a kam se stěhovali ve středověké Praze dominikáni
  • vývoj jediného českého mužského řádu, který založila

SRAZ: Před OD Kotva, Náměstí republiky

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možno na místě zakoupit vstupenku za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Kostel sv. Jiljí

Průčelí kostela sv. Jiljí

Za panování krále Václava I., roku 1238, zde byla založena kolegiátní kapitula, sbor kanovníků a to ještě při starším románském kostele. V roce 1301 nastoupil úřad pražského biskupa člen kapituly sv. Jiljí – Jan IV. z Dražic, muž velmi vzdělaný, který se rozhodl vybudovat pro kapitulu velký chrám, který byl odpovídal významnosti kapituly. Starý kostelík byl tedy stržen a na jeho místě se začal budovat velkých chrám, který byl vysvěcen roku 1371.

Kapitula si kostela moc neužila. Už roku 1420 byl kostel obsazen husity a poničen. Kapitula zanikla a poškozený kostel zůstal v držení utrakvistů jako farní kostel po dvě století. Teprve po bitvě na Bílé hoře věnoval kostel Ferdinand II. roku 1625 dominikánům, kteří zde sídlí dodnes.

Kteří významní kněží zde působili? Proč není jedna věž kompletní? Který významný architekt participoval na opravách kostela? Přijďte se courat po komendách a klášterech už v sobotu 27. dubna od 14 hodin a dozvíte se mnoho dalších informací a zajímavostí.

Templářská komenda sv. Vavřince zvaná Jeruzalém

Vstup do bývalého areálu kláštera Dominikánek se sochou sv. Vavřince a s kostelem sv. Anny vpozadí

Templáři jsou tajemným řádem, který byl založen v roce 1118 v Jeruzalémě devíti francouzskými rytíři, které vedl Hugo de Paynes. Poslání řádu byla hlavně ochrana poutníků směřujících do Svaté země. Byl to zvláštní řád s mnoha privilegii, např. přímo podléhali papeži, takže to v té době znamenalo imunitu na všech územích a volný pohyb.

Do Čech řád dorazil na pozvání Václava I. okolo roku 1249. Už o pár let později si nechali přestavět kostel sv. Vavřince a k němu přistavět řádový klášter, který se nazýval Jeruzalém. Původní rotunda byla rozšířena do podoby kopírující ve zmenšeném měřítku jeruzalémský chrám Božího hrobu.

Bohatství řádu dosáhlo nesmírné výše, kterou jim záviděl i francouzský král Filip IV. A v pátek 13. října 1307 začalo zatýkání členů řádů a jejich obviňování z různých špatností, končících obviněním se spolčením s ďáblem. Mnoho z nich bylo umučeno, další zemřeli na hranici. Papež Klement V. nakonec řád roku 1312 zrušil. Mimochodem asi tušíte odkud vítr fouká v případě pátků třináctého.

Po zrušení řádu nebyla v Čechách taková perzekuce, ale jednotliví členové řádu mohli přejít do jiného dle svého uvážení. Veškerý majetek řádu pak přešel na johanity, kteří se souhlasem krále Jana Lucemburského, prodali klášter s kostelem dominikánkám od sv. Anny na Újezdě pod Petřínem.

Jak se odlišoval Jan Lucemburský od ostatních vládců v přístupu k Templářům? Kdo byl Jacquese de Molay? Jaké legendy a pověsti se vážou s templářským řádem? O tom všem a dalších zajímavostech si budeme povídat na Courání po komendách a klášterech v sobotu 27. dubna.

Kašna na „Rynečku“

Renesanční kašna na Malém náměstí, které se nazývalo „Ryneček“

V teplých dnech se Malé náměstí zaplní letními zahrádkami okolních restaurací, takže tento nádherný renesanční skvost je jednoduché minout. Ale nedejte se odradit a jděte si tuto stále fukční studnu s kašnou prohlédnout.

Kašna se železnou kutou renesanční mříží pochází pravděpodobně z roku 1560 (letopočet je přímo na mříži uveden). Mříž je označovaná za manýristickou, což se projevuje zejména náročností provedení křivek prutů a bizarních útvarů, ve které se stáčejí a proplétají.

V polovině 17. století byla mříž doplněná o makovici s českým lvem a v 19. století restarovaná díky financování J. V. Rotta. V té době byla doplněna pumpa a kamenné nádrže na vodu.

Kašna samotná není vlastně kašnou, ale studnou s jednou s nejkvalitnějších vod v Praze. Voda se čerpá z hloubky 12 metrů.

Funguje ještě studna? Proč se Malé náměstí nazývá „Ryneček“? Kde se nachází další renesanční památka Dům u zlatého rohu? Přidejte se k nám a pojďte se courat renesančním Starým Městem ve středu 17.dubna od 17,30.

Palác Granovských

Palác Granovských, součást Týna nebo-li Ungeltu

Jeden z nejzachovalejších renesančních paláců v Praze byl vystavěn okolo roku 1560 na místě starého celního domu Jakubem Granovským z Granova, jemuž tento dům daroval za zásluhy roku 1558 císař Ferdinand I. Darování mělo jednu podmínku, že Granovští budou držet jednoho služebníka, který bude otevírat a zavírat včas mýtici – Ungelt. Jakub Granovský byl už nějaký čas královským úředníkem v Ungeltu a požíval přízně císařovy.

Samotný palác je dvoupatrová stavba v pozdně renesančním stylu, na vnějšku ozdobená arkádovou lodžií v nádvorním křídle, která se otevírá směrem na jih. Na této lodžii jsou chiaroscurové malby z roku 1564, představující postavy a výjevy z bible a řecké mytologie.

Jak fungovala celnice v Týně? Jak vznikl název Ungelt? S čím se zde obchodovalo? A které strašidlo tady v noci můžete potkat? To všechno se dozvíte na Courání po renesančním Starém Městě ve středu 17. dubna v podvečer.

„Copak dělají medvědi?“

Vstupní portál do domu U dvou zlatých medvědů

Touto větou se vítal Egon Erwin Kisch se svým přítelem Janem Wenigem na ruzyňském letišti v roce 1946, když se po válce, již těžce nemocný, vracel domů. Tento příběh popisuje Wenig ve své knize Co vyprávěly staré pražské domy.

Otázka patřila domu U dvou zlatých medvědů, který v 19. století zakoupil jeho děd Jonas Kisch, úspěšný obchodník se suknem a kde se „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch roku 1885 narodil.

Dům vznikl ze dvou gotických domů a pivovaru. Poprvé je zmiňován v roce 1403. Renesanční přestavbou prošel okolo roku 1560 v době, kdy dům vlastnil tiskař Jan Kosořský z Kosoře. V té době vznikly arkády ve dvoře. Nádherný portál je z pozdější doby, vznikl až okolo roku 1590. Medvědi na portálu prý byli pozlacení.

Víte, že Jan Kosořský z Kosoře vytiskl Münsterovu knihu Kosmografie, která patřila k největším knihám své doby? Chcete se dozvědět, jak si hráli v Kožné ulici bratři Kischovi? A proč se ulička jmenuje Kožná? Přijďte se ve středu 17. dubna v podvečer courat po renesančním Starém Městě.

Dům U pěti korun

Renesanční dům U pěti korun v Melantrichově ulici

Tento nádherný renesanční dům se nachází v Melantrichově ulici. Ve spodní části je několik výkladních skříní, takže člověk ani nemá chuť zvednout hlavu. Nádherný renesační bosovaný portál s maskaronem zakrývají cedule s nabídkou místních restaurací. Přesto byste tento krásný dům neměli minout bez povšimnutí.

Dům se nazývá U pěti korun, které jsou zobrazeny na fasádě mezi okny prvního a druhého patra. Původně byly namalované, později získaly reliéfní podobu. Dům byl postaven pravděpodobně ve 14. století a v roce 1615 byl renesančně přestavěn německým obchodníkem Petrem Nerhofem z Holtenberku. V té době se obchodníci stávali pány ve městě a monumentalitou domů chtěli ukázat své bohatství, jak je tomu i v tomto případě.

K domovnímu znamení pěti korun se váže krásná pověst. Pokud ji chcete slyšet, pojďte se s námi courat po renesančním Starém Městě ve středu 17.4. v podvečer.