Štítek: Vyšehrad

Čtyři sochy od Josefa Václava Myslbeka, které původně zdobily domečky na vybírání mýta na Palackého mostě, dnes ohraničují oblast, kde se ještě do roku 1927 rozkládala velká budova zbrojnice. Stavba byla součástí konceptu Vyšehradu jako vojenské citadely. Jediný pozůstatek je vstupní brána na vyšehradskou akropoli, kterou tvoří dva portály zbrojnice spojené k sobě.

Zakázku na stavbu zbrojnice obdržel v únoru 1656 stavitel Santino de Bossi, který na kamenické práce najal kameníka Giovanniho Battistu Spinettiho. Vznikla jednopatrová stavba obdélníkového tvaru s vnitřním nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Protože de Bossi nebyl schopen dodržet rozpočet a stavbu dokončit, převzal práce Carlo Lurago. Nicméně i ten na práce využil svého políra, který práci neodvedl v dostatečné kvalitě. Taktéž budova byla provizorně zastřešena šindelem a teprve o několik let později dostala novou střechu.

V roce 1911 byl zrušen status pevnosti a začaly se objevovat návrhy, co s uvedenou budovou. Dokonce se uvažovalo, že se zde udělá vojenské muzeum. Budova však připadla poštovnímu úřadu, který jej využíval až do roku 1927. V podvečer 10. ledna 1927 byl spatřen oheň, který se velmi rychle rozšířil po celé budově. Hasiči už pouze chránili vedlejší budovy, aby oheň nepřeskočil na kostel sv. Petra a Pavla. Budova celá shořela a zbytky byly odstraněny. Na místě budovy vznikl sad a do původních rohů budovy byly umístěny Myslbekovy sochy.

Jaké má budova zbrojnice pražské prvenství? Která z Myslbekových soch byla úplně zničená při bombardování? Toto i další zajímavosti se dozvíte na procházce Couráme se podvečerním Vyšehradem. Procházka se koná už v sobotu 7. září 2019 od 18,00 hodin.

Na hlavní akropoli Vyšehradu vedle baziliky sv. Petra a Pavla se rozkládá prostor, který je lemovaný čtyřmi sousošími od sochaře Josefa Václava Myslbeka.

Sousoší představují bájné postavy z našich pověstí a mýtů, přesněji z královedvorského rukopisu, padělku Václava Hanky: Libuši a Přemysla, Záboje a Slavoje, Ctirada a Šárku a Lumíra a Píseň.

Sochy původně zdobily Palackého most, kde byly osazeny na domcích, ve kterých se vybíralo clo. Bohužel sousoší byla poničena bombardováním Prahy v březnu roku 1945, zejména ta, která byla umístěna na straně k Palackému náměstí. Odtud byla přemístěna v roce 1947 sem na Vyšehrad a poslední sousoší Libuše a Přemysl bylo dodáno později, protože musela být vytvořena jeho kopie.

Dnes sochy označují plochu, kde stávala barokní zbrojnice ze 17. století. Ta bohužel ve 20. letech 20. století vyhořela a již nebyla obnovena. Kde můžeme najít pozůstatek zbrojnice? Kde pravděpodobně stál gotický palác Karla IV., kde se uchovávaly lýkové střevíce a mošna? Toto a mnohem více, hlavně hravou formou, se dozvíte na Couráme se po Vyšehradě pro děti a rodiče již v sobotu 1. června 2019. A hlavně předpověď hlásí hezké počasí, takže to bude den jako stvořený zakončit procházku piknikem na hradbách. Těším se na Vás.

Tajemné kamenné stély opřené o sebe vzbuzují stále velké emoce. Občas u kamenů potkáte podivíny, kteří čerpají z kamenů pozitivní energii. Za slunných dní kameny vydávají lehký zápach síry, takže je jiní považují za dílo ďáblovo.

A realita? Kameny samotné váží 2,5 tuny a měří dohromady téměř šest metrů. Jsou z horniny zvané granodiorit, kamene blízkého žule. Do roku 1787 byly umístěny v bazilice, následně byly přesunuty na hřbitov a finálně v roce 1888 je dělostřelci přenesli na současné místo, kde původně stála strážnice. Má se jednat o pohanský časoměrný sloup, případně překlad z kostela, který se rozlomil.

Na našem courání po Vyšehradě pro děti nás však budou zajímat pověsti o čertovi Zardanovi, který prý kamenný sloup přinesl z italského Říma z chrámu Santa Maria in Trastevere. Ale tento příběh si však povíme až na našem Courání po Vyšehradě pro děti a rodiče. Tak přijďte! Budeme si vykládat pověsti, budeme hledat odpovědi na otázky a také vás čeká náročný samostatný úkol! Těším se na Vás.